Deficit a dluh vládních institucí - 3. čtvrtletí 2020
Saldo hospodaření skončilo v deficitu 2,9 % HDP
Ve třetím čtvrtletí 2020 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření vládních institucí o 57,5 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 74,6 mld. Kč a skončilo v deficitu 63,2 mld. Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 14,0 mld. Kč, zatímco v minulém roce s deficitem 1,4 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zlepšilo o 1,7 mld. Kč a skončilo v přebytku 7,1 mld. Kč.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2018 – 3. čtvrtletí 2020
Období |
3.Q 2018 |
4.Q 2018 |
1.Q 2019 |
2.Q 2019 |
3.Q 2019 |
4.Q 2019 |
1.Q 2020 |
2.Q 2020 |
3.Q 2020 |
mld. Kč |
16,3 |
-10,8 |
-2,6 |
25,8 |
15,3 |
-23,3 |
-57,2 |
-96,0 |
-42,2 |
% HDP |
1,2 |
-0,8 |
-0,2 |
1,8 |
1,0 |
-1,5 |
-4,2 |
-7,2 |
-2,9 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí klesly meziročně o 1,3 %. Na meziročním poklesu příjmů se podílelo zejména snížení příjmů z běžných transferů (-8,7 % na 11,7 mld. Kč), důchodů z vlastnictví (-7,5 % na 5,9 mld. Kč) a daní z výroby a dovozu (-4,5 % na 172,1 mld. Kč). Naopak nejvíce vzrostly příjmy z kapitálových transferů (+6,3 % na 13,3 mld. Kč) a daně z příjmů (+2,2 % na 124,8 mld. Kč).
Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 8,6 %. Nejvíce vzrostly kapitálové transfery (+133,1 % na 12,3 mld. Kč), zaplacené běžné daně (+35,7 % na 0,9 mld. Kč), dotace (+22,9 % na 39,4 mld. Kč) a sociální dávky (+14,4 % na 249,5 mld. Kč). Pokles byl zaznamenán u ostatních běžných transferů (-17,3 % na 19,7 mld. Kč) a mezispotřeby (-5,9 % na 79,0 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 31,5 % na 38,4 % HDP, přičemž klesající nominální HDP přispěl k nárůstu zadlužení o 0,1 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 386,3 mld. na 2 170,9 mld. a jeho příspěvek činil 6,8 p. b. Mezičtvrtletně došlo ke snížení míry zadlužení o 1,5 p. b. Nominální dluh poklesl mezičtvrtletně o 93,0 mld. Kč a přispěl ke snížení míry zadlužení o 1,6 p. b., zatímco příspěvek HDP činil +0,1 p. b.
Ve třetím čtvrtletí 2020 došlo k poklesu dluhu při deficitním hospodaření sektoru vládních institucí. Deficit i snížení dluhu byly pokryty především snížením objemu držených finančních aktiv, a to zejména oběživa a vkladů (-102,9 mld. Kč) a ostatních pohledávek (-19,9 mld. Kč).
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán u emitovaných cenných papírů (+389,8 mld. Kč) a vkladů (+ 3,1 mld. Kč), zatímco objem přijatých úvěrů klesl o 6,6 mld. Kč. Podíl emitovaných cenných papírů vzrostl o 1,6 p. b. na 93,4 % a emitované cenné papíry zůstávají hlavní komponentou dluhu. Mezičtvrtletně klesla hodnota všech složek dluhu.
Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2018 – 3. čtvrtletí 2020
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 63,3 mld. Kč, který odpovídal 4,4 % HDP. Mezičtvrtletně se zlepšilo saldo hospodaření o 18,6 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 3. čtvrtletí 2018 – 3. čtvrtletí 2020
V důsledku epidemiologické situace v souvislosti s šířením nemoci COVID-19 byla ve 3. čtvrtletí 2020 v platnosti mimořádná vládní opatření, jejichž vliv na vládní finanční statistiku je popsán v metodické poznámce.
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (−) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (−).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)
Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.: 734352286, e-mail: petr.musil@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 2. 4. 2021
- rok 2023 | 4. čtvrtletí 2023 | 3. čtvrtletí 2023 | 2. čtvrtletí 2023 | 1. čtvrtletí 2023
- rok 2022 | 4. čtvrtletí 2022 | 3. čtvrtletí 2022 | 2. čtvrtletí 2022 | 1. čtvrtletí 2022
- rok 2021 | 4. čtvrtletí 2021 | 3. čtvrtletí 2021 | 2. čtvrtletí 2021 | 1. čtvrtletí 2021
- rok 2020 | 4. čtvrtletí 2020 | 3. čtvrtletí 2020 | 2. čtvrtletí 2020 | 1. čtvrtletí 2020
- rok 2019 | 4. čtvrtletí 2019 | 3. čtvrtletí 2019 | 2. čtvrtletí 2019 | 1. čtvrtletí 2019
- rok 2018 | 4. čtvrtletí 2018 | 3. čtvrtletí 2018 | 2. čtvrtletí 2018 | 1. čtvrtletí 2018
- rok 2017 | 4. čtvrtletí 2017 | 3. čtvrtletí 2017 | 2. čtvrtletí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | 4. čtvrtletí 2016 | 3. čtvrtletí 2016 | 2. čtvrtletí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | 4. čtvrtletí 2015 | 3. čtvrtletí 2015 | 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
Zveřejněno dne: 11.01.2021
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí, tel.: 274 056 789, e-mail: infoservis@czso.cz