Vyjádření Českého statistického úřadu ke komentářům, připomínkám a námětům, zaslaným v rámci ankety respondentů ke statistickým zjišťováním

V rámci ankety respondentů bylo zasláno na adresu Českého statistického úřadu také několik desítek komentářů, připomínek a námětů. Je třeba ocenit, že se vyskytly připomínky nejen kritické, ale také pochvalné. Za ocenění stojí rovněž to, že i kritické připomínky byly zjevně vedeny snahou navrhnout lepší řešení nebo alespoň ukázat na oblasti a problémy, kterým by se měl ČSÚ věnovat především. Vyskytly se samozřejmě i případy protichůdných námětů. Veškeré připomínky a náměty byly rozděleny do 5 tématických oblastí:

1. Výhrady k výkaznictví, zatěžování respondentů
2. Termíny zjišťování
3. Nedůvěra v ČSÚ
4. Elektronické pořizování výkazů (EPV)
5. zjišťování P 5-01

Následující stránky obsahují vyjádření ČSÚ k zaslaným komentářům, připomínkám a námětům. I když se nejedná o adresné odpovědi, postihují to, na co se nejvíce respondenti – účastníci ankety zaměřili.


1. Výhrady k výkaznictví, zatěžování respondentů

Výhrady k obsahu a náročnosti zjišťování, výběru respondentů, duplicitnímu vykazování a další jsou nejrozsáhlejší částí připomínek z ankety respondentů. Naprostou většinu lze rozdělit do několika podtémat.

Výměna dat mezi úřady státní správy
Tato kritika je z pohledu respondentů nepochybně oprávněná. Přes řadu slibů a záměrů neexistuje koordinační místo ve státní správě, které by bylo oprávněno zajistit důslednou koordinaci všech požadavků orgánů státní správy kladených na údaje o obyvatelstvu, podnikatelské i neziskové sféře a zajistit oběh těchto informací v systému státní správy. Bezpochyby základní podmínkou je, že některý z orgánů státní správy bude mít ze zákona taková práva a povinnosti. Ani jedno není – přes pokrok dílčích řešení – dosud naplněno. ČSÚ může koordinovat požadavky jen v rozsahu daném zákonem o státní statistické službě (Zákon č. 89/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Z tohoto důvodu se lze vyjadřovat jen k tomu, co ČSÚ skutečně může. Postupně se daří koordinovat součinnost mezi ČSÚ a resortními pracovišti státní statistické služby.

Oprávněná byla stížnost zejména obecních a městských úřadů na vykazování téměř stejných údajů o odpadech pro ČSÚ a pro Ministerstvo životního prostředí. Po jednání s ministerstvem bude tato duplicita odstraněna od výkazu za rok 2005 (bude řešeno novou vyhláškou s programem statistických zjišťování na rok 2005), kdy budou potřebné údaje pro zpracování celkové statistiky v ČSÚ přebírány od Ministerstva životního prostředí.

Pro zpřesnění údajů v registru ekonomických subjektů (adresa sídla, počet zaměstnanců, ekonomická aktivita) jsou od roku 2000 využívány údaje z daňových registrů Ministerstva financí a od roku 2002 z České správy sociálního zabezpečení. Tím se zpřesňuje výběr zpravodajských jednotek pro statistická šetření tak, aby nebyly obesílány neaktivní jednotky, zásilky chodily na správnou adresu a jednotky byly správně zařazovány podle počtu zaměstnanců. Tento zpřesněný registr slouží i resortním pracovištím státní statistické služby. Některé toky informací jsou však nepřípustné z důvodů legislativních. Například ČSÚ nesmí předávat získané údaje k jiným než statistickým účelům. Údaje získané ze statistického zjišťování nesmí sloužit k žádné kontrole jednotlivých občanů nebo firem, nesmí sloužit k rozhodování o dotacích, kvótách, sankcích apod. Toto pravidlo je všeobecně mezinárodně platné. Ke statistickým účelům však mohou sloužit údaje získané jinou institucí k jiným než statistickým účelům. To se týká například statistiky zahraničního obchodu, od 1.5. 2004 pak statistiky o předávání a přebírání zboží mezi členskými státy EU - Intrastat. Tyto údaje byly a jsou získávány celními orgány Ministerstva financí podle celního zákona. Proto mohou být primárně používány Generálním ředitelstvím cel pro celní účely a sekundárně slouží ČSÚ pro zpracování statistiky zahraničního obchodu.

Statistika a účetnictví
Diskuse o využívání účetnictví pro statistické účely probíhá řadu let, a to nejen v ČSÚ a ČR. Řešení není jednoznačné. Mnohé ukazatele statistiky a účetnictví jsou shodné, ale nikoliv všechny. Hlavní problémy však nespočívají v obsahu ukazatelů, ale v jiných záležitostech. Podle zákona o státní statistické službě musí ČSÚ připravit vyhlášku s programem statistických zjišťování na příslušný kalendářní rok tak, aby byla zveřejněna ve Sbírce zákonů ČR nejméně 30 dní před začátkem příslušného roku. Vzhledem k dané (a Českým statistickým úřadem neovlivnitelné) procesu projednávání návrhu vyhlášky tak musí být návrh hotov zhruba v červenci předchozího roku s uvedením přesného obsahu každého zjišťování a předložením závazného vzoru formuláře výkazu. V podmínkách ČR jsou však pokyny Ministerstva financí například pro daňové formuláře vydávány až v průběhu příslušného kalendářního roku a statistika tak již na ně nemůže reagovat.

Rozdíly jsou i v termínech předkládání účetních a daňových výkazů a statistických výkazů. Uživatelé požadují, aby statistické údaje byly poskytovány v co nejkratší době po skončení hodnoceného období. V současné době ČSÚ publikuje například měsíční údaje zhruba 40 – 45 dní po skončení měsíce. Statistický úřad Evropských společenství – Eurostat však žádá zkrácení na 30 dní. A zkrácení termínů žádají i jiní uživatelé (viz i připomínky některých z respondentů ankety). Roční daňové přiznání zahraničních firem v případě auditu má termín až na konci září. To by znamenalo proti současnému termínu pro sběr výkazů P 5-01 prodloužení termínu pro publikování výkazů zhruba o 5 – 6 měsíců. Nejen pro respondenty by bylo optimální, aby statistické výkazy byly součástí programového vybavení pro účetnictví a evidenci. Firmy, které tyto programy připravují, však logicky požadují, aby se obsah a forma zjišťování neměnily několik let a aby případné změny dostaly s potřebným předstihem před přípravou softwaru pro příslušný rok. To zatím nemohl ČSÚ dodržet. Pro příští období se řešení rýsuje ve snaze novelizovat zákon o státní statistické službě a místo každoročního vydávání vyhlášky s programem statistických zjišťování zavést víceletý (asi tříletý) stabilní program statistických zjišťování. Vzhledem k délce legislativních procesů lze však s uplatněním této novelizace počítat nejdříve od roku 2007. To však neřeší disproporci v termínech předkládání daňových přiznání a statistických výkazů. Proto budou pokračovat snahy najít rozumný a možný kompromis. Z mnoha důvodů statistika nikdy nebude účetnictvím, ale je potřeba dále hledat možnosti maximálního využití účetních a daňových údajů pro statistické účely.

Instruktáže pro zpravodajské jednotky
Mezi připomínkami se objevila také kritika, že ČSÚ již nemá okresní pracoviště a nepořádá pro vykazující jednotky školení a instruktáže, kde by se respondenti mohli dozvědět o nových a změněných zjišťováních a konzultovat své otázky. Počet registrovaných ekonomických subjektů se za posledních 15 let zvýšil v ČR z cca 140 000 na přibližně 2 250 000. To si vynutilo – kromě jiného – zavedení výběrových metod zjišťování. Tedy šetření zejména u malých a středních podniků na vzorku 1 – 5% z celkového počtu jednotek a následného uplatnění matematických metod dopočtů. Tyto postupy šetří čas i peníze, zvyšují kvalitu, ale také vyžadují určité technologie. Mezi ně patří nutnost sběru každého zjišťování v jediném místě. To umožnilo koncentrovat kapacity a prostředky ze 76 okresů do 14 krajů, které zajišťují služby ČSÚ v regionech. Před 15 a více lety nemohl ČSÚ nabídnout permanentní metodický a informační servis prostřednictvím Internetu. Rovněž tak převažující reakce respondentů naznačuje, že pořádání porad a seminářů pro zpravodajské jednotky by se nesetkalo s velkým zájmem, takže ČSÚ o takových akcích neuvažuje. Toto je právě jeden z příkladů, kdy názory respondentů ankety byly zcela protichůdné. Nicméně pokud někdo potřebuje osobní kontakt k vyřešení nějakých nejasností, lze se obrátit na kterékoliv krajské pracoviště ČSÚ (krajské reprezentace, adresy a kontakty lze nalézt na webových stránkách ČSÚ).


2. Termíny zjišťování

Kumulované vyplňování údajů
V případě měsíčních a čtvrtletních zjišťování ČSÚ požaduje vždy vyplnění jen příslušného sledovaného období, tedy měsíce nebo čtvrtletí. Při vykazování kumulovaných údajů od počátku roku totiž není možné zjistit, zda zpravodajská jednotka v předchozích obdobích změnila data a pokud ano, pak kdy a jaká. Vykazování údajů jen za sledované období tak umožňuje přesně sledovat případné zpětné opravy a změny u jednotlivých subjektů správně zahrnout do případných oprav či revizí dat celého souboru.

Zkracování termínů měsíčních výkazů
Při stanovování termínů k odevzdání vyplněných výkazů se ČSÚ vyrovnává se dvěma protichůdnými požadavky. Respondenti by často uvítali co nejvíce času na vyplnění výkazu, uživatele naopak požadují – zejména u měsíčních zjišťování – aby byly údaje k dispozici co nejdříve po skončení sledovaného období. V některých případech jsou termíny pro zveřejnění zpracovaných údajů stanoveny nařízeními EU. Požadavek na aktuálnost poskytovaných dat je však všeobecný. Proto se ČSÚ snaží zjistit, kdy nejdříve mohou respondenti požadované údaje poskytnout a v jaké kvalitě. V některých případech – zejména pokud se jedná o termíny publikování, stanovené nařízeními EU – ČSÚ nepožaduje údaje ve zjišťování z účetnictví nebo daňového přiznání, ale pro statistické účely postačují předběžné údaje nebo tzv. kvalifikované odhady. Rozpor mezi požadavky respondentů na co nejdelší dobu pro vyplnění údajů a požadavky uživatelů na co nejrychlejší zveřejnění údajů nelze vyřešit k naprosté spokojenosti obou stran. Částečné řešení spočívá v hledání metod zjišťování, sběru a zpracování dat tak, aby doba mezi sběrem a zveřejněním údajů byla co nejkratší. I do budoucna se počítá s konzultacemi se zástupci respondentů o termínech sběru dat. V tomto směru jsou vítány všechny připomínky a upozornění ze strany respondentů na komplikace vyvolávané termíny sběru dat. Tato upozornění lze připojit k jakémukoliv odevzdávanému statistickému výkazu.

Návaznost čtvrtletních a ročních výkazů
Čtvrtletní zjišťování (obdobně jako měsíční) jsou svojí povahou převážně konjunkturální. To znamená, že obsahují méně ukazatelů, realizují se na početně menším souboru statistických jednotek a musí být mnohem dříve zpracována a publikována. Naopak roční (strukturální) zjišťování se vyznačují větší robustností, větším počtem ukazatelů a realizují se na větším souboru statistických jednotek. V tomto případě samozřejmě doba na zpracování těchto zjišťování je delší a termín publikování se posouvá. Z různé charakteristiky, ne zcela identických metod zjišťování a různě velkých souborů statistických jednotek je patrné, že součet údajů z měsíčních zjišťování nedává přesně výsledek získaný čtvrtletním zjišťováním a součet údajů ze čtvrtletních zjišťování se přesně nerovná výsledku ročního zjišťování. Na druhou stranu je však nutné zajistit, aby rychlé konjunkturální výsledky nesignalizovaly v průběhu roku diametrálně odlišný vývoj než jaký ukáží výsledky ročních strukturálních zjišťování. Určitá diskrepance vyplývá i z účetnictví, které nemůže poskytnout stejné údaje za měsíc a za účetní rok.

Kalendářní a hospodářský rok
Legislativní úprava, která umožnila i v ČR používat pro účetnictví jak kalendářní, tak hospodářský rok, přinesla úkol i pro statistiku, aby se s touto situací vyrovnala zejména u ročních strukturálních zjišťování, která jsou jednoznačně vázána na kalendářní rok. ČSÚ v tomto směru využil zkušeností řady národních statistických úřadů členských států EU 15 a záležitost konzultoval s některými ekonomickými subjekty různé velikosti a různých oborů činnosti. Celkově se ukázalo, že značná část požadovaných údajů je k dispozici v měsíční periodě (výroba, zaměstnanci, mzdové prostředky atd.). Některé údaje účetní povahy jsou skutečně vázány na účetní rok. Avšak v těchto případech je i v jiných státech EU využívána metoda tzv. kvalifikovaných odhadů. Tedy odborně odhadnutý údaj o předpokládané skutečnosti. Vzhledem k tomu, že statistické údaje mohou být používány stejně jen pro statistické účely a v agregované podobě, nehrozí nebezpečí, že by takto nepřesné údaje mohly být zneužity proti zájmům subjektu, který je vykázal.

Termín zasílání ročních výkazů
Přibližně v polovině listopadu je zveřejňována ve Sbírce zákonů ČR vyhláška ČSÚ s programem statistických zjišťování na příští kalendářní rok. Tento program přináší rámcový popis obsahu každého zjišťování a termíny předkládání výkazů. Program zjišťování je umístěn na webové stránky ČSÚ zpravidla počátkem prosince před začátkem roku, ke kterému se vztahuje. Zhruba v téže době jsou na webových stránkách k nahlédnutí a ke stažení vzory téměř všech formulářů výkazů a dotazníků pro statistická zjišťování prováděná ČSÚ. Před začátkem roku se rovněž rozesílají formuláře výkazů a dotazníků pro měsíční a čtvrtletní zjišťování. Formuláře pro roční zjišťování, které se vyplňují až po skončení roku, jsou zpravidla rozesílány několik týdnů před termínem jejich vyplňování. V tomto směru je oprávněná připomínka, že by zpravodajská jednotka měla detailně znát obsah výkazu před začátkem roku, aby se mohla zodpovědně připravit na jeho vyplnění. To je důležitá připomínka zejména u nových nebo zásadně měněných zjišťování. Naopak argumentem pro rozesílání formulářů výkazů až před termínem jejich vyplnění je skutečnost, že pokud jsou formuláře rozeslány více než rok před jejich vyplňováním, dochází k jejich částečným ztrátám či poškození a ČSÚ musí znovu rozesílat upozornění na to, že se blíží termín vyplnění výkazů a rozesílat i nové formuláře. To je značně finančně nákladná záležitost. Protože jsou vzory formulářů zjišťování prováděných ČSÚ v naprosté většině k nahlédnutí i ke stažení na webových stránkách úřadu a protože dochází ke stále větší stabilizaci obsahu zjišťování, ČSÚ dává přednost rozesílání formulářů výkazů až před jejich vyplňováním. K řešení této záležitosti by mělo přispět i větší rozšíření elektronického sběru a pořizování dat, které není vázáno na tištěné formuláře.


3. Nedůvěra v ČSÚ

Kvalita statistických výsledků a primárních zdrojů
Někteří účastníci ankety pochybují o kvalitě statistických výsledků ČSÚ, protože zpravodajské jednotky se nevěnují dostatečně vyplnění výkazů a poskytované údaje jsou nekvalitní. Tento názor patrně vychází z vlastní zkušenosti autorů připomínek. Je pravda, že při primárním zpracování výkazů je často vidět rozdílný přístup zpravodajských jednotek k vyplňování výkazů. Zatímco některé výkazy jsou bezchybné z hlediska vazeb mezi údaji, u jiných je potřeba kontaktovat zpravodajskou jednotku a údaje opravovat. To přináší nejen zvýšení nákladů na statistickou činnost, ale také se to projevuje v kvalitě výsledných dat a informací. ČSÚ pracuje s ověřenými a mezinárodně používanými nástroji a metodami. Tudíž výskyt chyb způsobených vlastní činností úřadu je velmi omezený a nepřesahuje úroveň obvyklou u jiných národních statistických úřadů. Zásadním problémem je skutečně kvalita primárních dat od respondentů. Na tu působí srozumitelnost výkazů, přiměřenost jejich rozsahu, ale také vědomí respondentů, že konečné výsledky potřebují pro vlastní činnost.

Nepotřebná a tudíž nedůvěryhodná statistika
Nejen v rámci této ankety se objevily názory zpochybňující potřebnost statistiky. Přitom ČSÚ musí řešit permanentně situaci, kdy neustále narůstají požadavky uživatelů na rozsah poskytovaných informací a na druhé straně klesá ochota podniků i domácností poskytovat jakékoliv údaje. Ministerstva, banky, podnikatelské svazy i EU požadují stále více informací o malých a středních podnicích, aby bylo možné kvalitně připravit a efektivně realizovat politiku a programy na podporu malých a středních podniků. Malé a střední podniky však den co den vznášejí požadavky, aby nemusely poskytovat statistické údaje, protože je to příliš zatěžuje. Krajské úřady, obce a další instituce požadují stále více stále detailněji členěných regionálních údajů. Požadavek je to jistě oprávněný vzhledem k potřebě a možnostem čerpání prostředků ze strukturálních fondů, z různých programů na podporu rozvoje odvětví, venkova či regionů. Současně se však podnikatelé i obce brání vykazování údajů. V červnu Evropská komise schválila zvýšení prostředků na 4 programy vzdělávaní z 3,9 miliardy EUR v období 2000 - 2006 na 13,6 miliardy EUR pro období 2007 – 2013. Tyto prostředky mohou výrazně pomoci i ČR zvýšit kvalitu školního vzdělávání, ale také rekvalifikace pro nezaměstnané či pro zaměstnance v útlumových oborech a zaostávajících regionech. K tomu však musí statistika poskytnout potřebné údaje o výchozím stavu vzdělanosti v ČR podle věku, pohlaví, oborů činnosti, regionů. Čím kvalitnější budou podkladové údaje a na nich postavené projekty, tím více může stát získat, v tomto případě pro vzdělání svých občanů a jejich lepší uplatnění na trhu práce. Ve výčtu příkladů, proč každý stát – a tedy i jeho občané – potřebuje statistiku, by bylo možné pokračovat. Diskuse však není o tom, zda stát potřebuje statistiku, ale o tom, že odborníci národní statistické služby musí ve spolupráci s uživateli a poskytovali dat vytvořit efektivně fungující systém, produkující kvalitní statistické informace.



4. Elektronické pořizování výkazů (EPV)

K elektronickému pořizování výkazů přišla řada připomínek, které vítaly tento způsob sběru dat. Pokud vyjádření respondentů obsahovala kritické připomínky či náměty k řešení, odpověděli na ně přímo pracovníci sekce informačních technologií ČSÚ již v uplynulých týdnech. Podnětné náměty budou využity při rozvoji „Projektu elektronického výkaznictví“. Pro rok 2005 bude například zahrnut do datového editoru prvek „kalkulačka“, aby si respondent mohl při pořizování dat provádět vedlejší výpočty přímo v daném prostředí. Současně chce ČSÚ pro příští rok řešit problémy s antivirovou ochranou u respondentů, která někdy znemožňuje odeslat pořízená data na pracoviště ČSÚ.

Elektronické pořizování výkazů vyžaduje určitou znalost práce s výpočetní technikou i projektu elektronického výkaznictví. Příslušný odbor ČSÚ proto věnuje mimořádnou pozornost přípravě internetových stránek na příslušný rok, kde podrobně uvádí například „Popis instalace programových vybavení“, „Novinky pro konkrétní rok“ apod. V případě problémů zejména při instalaci programového vybavení nejsložitější úlohy P 5-01 respondentům mohou pomoci kontaktní osoby (Ing. Kotrbatá a P. Bouc). Tak jak se mění obsah jednotlivých formulářů výkazů pro daný kalendářní rok, tak je nutné měnit i programové vybavení jednotlivých zjišťování. I toto bylo předmětem kritiky a větší stabilita zjišťování bude prioritou úřadu v dalším období.

EPV se jeví jako velmi perspektivní způsob sběru dat. V návaznosti na stále širší využívání výpočetní techniky, internetu a dalších nástrojů a prostředků lze předpokládat, že podíl EPV se bude dále zvyšovat. Tento názor potvrzuje například více než 80 % podíl elektronicky předávaných výkazů u letos nově zavedené statistiky předávání a přebírání zboží mezi ČR a ostatními státy EU – Intrastat. V tomto případě byly nosiče příslušným programovým vybavením rozeslány všem respondentům a naprostá většina z nich tuto formu zatím využívá.

ČSÚ usiluje o to, aby již na rok 2005 obdržela podstatná část respondentů ČSÚ CD ROM s programovým vybavením EPV u vybraných výkazů včetně potřebných informací, s anketou ohledně práce s EPV a se všemi statistickými výkazy roku 2005 v PDF podobě. Hlavním cílem této akce je připravit model zjišťování 2006 – EPV, které bude v souladu s většinovými požadavky respondentů. Zároveň bude ověřena úspěšnost jiných cest předávání EPV pro respondenty, kteří budou obesláni CD. Pro všechny ostatní budou v plné míře k dispozici stávající způsoby získávání a předávání EPV v obou variantách. Samozřejmě zůstanou zachovány všechny možnosti předávání vyplněných výkazů na papírových nosičích.


5. Výkaz P 5-01

Roční strukturální statistické zjišťování P 5-01 je bezpochyby nejnáročnějším zjišťováním ČSÚ. Jeho zavedení poprvé za rok 1997 bylo motivováno nutností obejít se bez výsledovky a rozvahy. Tehdy platná legislativa (zákon o správě daní) neumožňovala přebírat údaje, určené správcům daní (finančním úřadům) pro jiné účely. Skutečné předávání kopie výsledovky a rozvahy pro ČSÚ tak fungovalo jen na základě dobré vůle některých krajských finančních ředitelství. ČSÚ rovněž nemohl zasahovat do obsahu vykazovaných údajů, i když vazby mezi těmito údaji neodpovídaly metodickým kontrolním vazbám, nutným pro statistické účely. V neposlední řadě je trvalým problémem rozdíl v termínech, kdy je požadován výkaz P 5-01 a kdy jsou předkládány výsledovky a rozvahy auditovaných firem. Od prvního zpracování za rok 1997 prakticky přetrvávají problémy s tím, že zjišťování je příliš náročné. I když byly již v roce 1997 vytvořeny tři obsahově diferencované mutace pro různě velké podniky a nedávno k nim přibyla ještě čtvrtá – nejmenší, mají zpravodajské jednotky s vyplňováním výkazu značné problémy. To se pochopitelně odráží v horší kvalitě poskytovaných údajů, a to zase způsobuje značné nároky na kontrolu a opravy těchto výkazů na pracovištích ČSÚ. Přes neustálé hledání jiné podoby tohoto zjišťování, se zatím nedaří nalézt optimální konsensus mezi požadavky hlavních uživatelů a přijatelností rozsahu zjišťování z pohledu respondentů.

Tato problematika je předmětem diskusí i se spolupracujícími zaměstnavatelskými svazy a v neposlední řadě se tento výkaz stal terčem kritiky v této anketě respondentů. Dlouhodobě není žádné statistické zjišťování, které by se setkávalo s tak jednoznačnou kritikou. Na druhou stranu se nepodařilo vyřešit otázku, kde a jak získat údaje, které jsou potřebné pro mnoho účelů a uživatelů a zatím je poskytuje jen toto kontroverzní zjišťování. To vedlo k současnému k rozhodnutí vedení ČSÚ vytvořit zcela nový řešitelský tým, který by měl navrhnout naprosto zásadní inovaci tohoto zjišťování. Vzhledem k legislativním, technickým a jiným mechanizmům Vám však nelze slíbit, že se mnohem méně náročné řešení objeví v programu zjišťování dříve než za dva roky. Kromě toho ČSÚ připravuje materiál pro Ministerstvo financí k dalšímu zásadnímu jednání o vzájemném poskytování dat mezi Ministerstvem financí a ČSÚ. Jedním z klíčových témat je opětovné hledání možnosti, jak využít výsledovku a rozvahu pro statistické účely.


Závěrem

Velké množství účastníků ankety respondentů – více než 5 000 – bylo překvapením i pro její organizátory. Za příjemné překvapení lze považovat i spíše pozitivní bodové ocenění těch stránek činnosti ČSÚ, které byly předmětem dotazování. Avšak ani kritické poznámky neznamenaly zklamání. Naprostá většina komentářů, návrhů a připomínek – byť v kritickém duchu – ukazovala, že respondentům není jedno, co se děje s jejich daty, a že mají zájem, aby státní statistika byla efektivní, funkční a kvalitní.

Žádná z připomínek nezapadla. Některé z nich byly využity již pro přípravu statistických zjišťování na rok 2005. Například odstranění duplicit ve zjišťování o odpadech či příprava CD ROMu se vzory výkazů na rok 2005. Některé z nich budou použity později, protože jejich realizace si vyžádá více času, legislativní opatření, technické zásahy, a to vše je samozřejmě limitováno rozpočtem ČSÚ. Někdy se objevily i protichůdné názory a náměty. V těchto případech bude potřeba zvážit a ověřit, zda některý názor není většinový. Rozhodně hodláme pokračovat v rozvoji zapojování zástupců respondentů do konzultací při přípravě nových zjišťování nebo zásadních změnách zjišťování stávajících. Nemůžeme oslovit všech dva a čtvrt miliónu potenciálních respondentů v registru ekonomických subjektů. Ale máme již dobré zkušenosti ze spolupráce s podnikatelskými svazy. Některé záležitosti potřebují i dobrý nápad, jako například řešení nepopulárního zjišťování P 5-01. Co určitě slíbit nemůžeme je, že statistika bude zrušena. Co však rozhodně slíbit můžeme a chceme je to, že se budeme dále snažit o to, aby statistická zjišťování nebyla náročnější než být musí a aby výsledky byly pro uživatele k dispozici vždy včas, v potřebné struktuře a kvalitě. Tyto zásadní záměry může ČSÚ splnit jen ve spolupráci s respondenty a uživateli, což by měla být stále více jedna a ta samá množina. Jak se tyto záměry daří realizovat by mělo měřit každoroční provádění této ankety.