Gender: Věda a digitalizace - metodika

Údaje o počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji byly získány z výsledků pravidelného ročního statistického šetření o výzkumu a vývoji, které se vztahuje na všechny ekonomické subjekty, které provádějí výzkum a vývoj (systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití) jako svoji hlavní nebo vedlejší činnost bez ohledu na počet jejich zaměstnanců.

• Evidenční počet pracovníků k 31. 12. ve fyzických osobách vypovídá o počtu osob, plně či částečně aktivních ve výzkumných a vývojových činnostech, zaměstnaných na základě pracovního poměru ke konci příslušného roku ve sledovaných subjektech. Především ve vysokoškolském, a částečně i ve vládním sektoru má velké množství osob pracujících ve VaV, zvláště výzkumných pracovníků, pracovní úvazek ve více subjektech. Proto tento údaj nevypovídá o skutečném počtu osob pracujících ve VaV ČR a uváděný počet pracovníků ve VaV je tak nadhodnocený.
• Výzkumní pracovníci se zabývají nebo řídí projekty zahrnující koncepci nebo tvorbou nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů. Jde převážně o vědecké a odborné duševní pracovníky a vedoucí pracovníky výzkumných a vývojových útvarů.
• Techničtí a odborní pracovníci (dále jen techničtí pracovníci) v rámci VaV uskutečňují vědecké a technické úkoly, aplikují koncepty a provozní metody (obvykle za dohledu výzkumných pracovníků). 
• Ostatní pracovníci se podílejí nebo jsou začleněni do výzkumných a vývojových činností (např. řemeslníci, sekretářky a úředníci). Jsou zde zahrnuti i manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou výzkumu a vývoji.
• Podnikatelský sektor zahrnuje všechny firmy, organizace a instituce, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu.
• Vládní sektor zahrnuje orgány státní správy a samosprávy na všech úrovních s výjimkou veřejně řízeného vyššího odborného a vysokého školství. Tento sektor v ČR zahrnuje především jednotlivá výzkumná pracoviště Akademie věd České republiky a ostatní veřejné výzkumné instituce, výzkumná rezortní pracoviště, která provádějí VaV jako svoji hlavní činnost. Mezi další druhy pracovišť VaV ve vládním sektoru provádějící VaV nejčastěji jako vedlejší činnost patří kulturní zařízení (např. veřejné knihovny, archivy, muzea), veřejná zdravotnická zařízení (mimo fakultní nemocnice) s převažujícími příjmy pocházejícími ze zdravotního pojištění a ostatní pracoviště.
• Vysokoškolský sektor zahrnuje všechny veřejné i soukromé vysoké školy a všechny výzkumné ústavy, experimentální zařízení a kliniky pracující pod přímou kontrolou nebo řízené vysokými školami. Pracoviště VaV ve vysokoškolském sektoru v České republice tvoří především jednotlivé fakulty 28 veřejných a státních VŠ a od roku 2005, v souladu s metodikou OECD, i 12 fakultních nemocnic.

Podrobné informace naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_vyzkumu_a_vyvoje

Český statistický úřad provádí od roku 2002 každoročně šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci. Šetření je realizováno v rámci výběrového šetření pracovních sil pořádaného ČSÚ.

Šetření probíhá dle nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se jednotlivců a domácností. Tím umožňuje přinášet údaje srovnatelné s jednotlivými zeměmi EU. Evropská komise finančně přispívá na realizaci šetření.

V roce 2022 proběhlo šetření ve 2. čtvrtletí, otázky v dotazníku zodpovědělo 6779 jednotlivců ve věku 16 let a více. Dotazník zahrnoval celkem 144 otázek, z nichž 7 bylo pro domácnosti a 137 pro jednotlivce.

Údaje za osoby se vztahují k referenčnímu období, kterým jsou poslední 3 měsíce před šetřením (v ČR 2. čtvrtletí sledovaného roku). V případě kontaktu s veřejnou správou je referenčním obdobím posledních 12 měsíců před šetřením. V případě chytrých zařízení byli respondenti dotazování, zda zařízení používají alespoň někdy. Nejvyšší dosažené vzdělání je publikováno za věkovou skupinu 25 až 64 let. Vyčlenění určitých věkových skupin lépe ukazuje vliv vzdělání na používání informačních technologií. Např. mezi osobami ve věku 16–24 let je vysoký podíl osob, jejichž vzdělanostní dráhy nebyly v době šetření ukončeny. Jejich nejvyšší dosažené vzdělání je tedy podmíněno spíše věkem než vzdělanostními aspiracemi. Podobně tak nejvyšší dosažené vzdělání osob nad 65 let je ovlivněno především dobou, ve které osoby toto vzdělání získaly. Mezi osobami nad 65 let se nachází výrazně vyšší podíl osob se základním vzděláním než mezi mladšími osobami.

Za uživatele internetu je považována osoba, která použila internet alespoň jednou v posledních 3 měsících.

Za uživatele internetu na mobilním telefonu je považována osoba, která se v posledních 3 měsících připojila k internetu alespoň jednou prostřednictvím mobilního telefonu, a to buďto přes Wi-Fi připojení nebo přes mobilní data.

Nákupem přes internet se rozumí objednání zboží či služeb přes webové stránky či aplikace během sledovaných 3 měsíců. Zboží objednané přes internet mohlo a nemuselo být placeno přes internet - mohlo být placeno také dobírkou či při osobním odběru. Nakupování přes internet je zjišťováno pro soukromé účely - tedy pro sebe, svou rodinu či známé, nikoli však pro svého zaměstnavatele.

Osoby používající na internetu sociální sítě jsou jednotlivci, kteří se alespoň jednou v posledních třech měsících přihlásili ke svému uživatelskému profilu na těchto sítích a využívali dostupné služby jako je např. prohlížení příspěvků ostatních uživatelů, komunikace s ostatními uživateli nebo sdílení vlastních příspěvků.

Pozn. Údaje o jednotlivých internetových činnostech osob jsou prezentovány jako podíl:

z celkové sledované populace mužů a žen v dané věkové skupině a
z uživatelů internetu mužů a žen v dané věkové skupině.

Pokud není uvedeno jinak, tak údaje v jednotlivých grafech se týkají podílu na celkové sledované populaci mužů a žen.

Nákup elektroniky a počítačů zahrnuje kromě nákupu počítačů, tabletů, mobilních telefonů, televizí, fotoaparátů apod. také nákup příslušenství k těmto zařízením, např. obaly na telefony, sluchátka, tiskárny, flash disky.

Mezinárodní srovnání

Údaje, které uvádí Eurostat za ČR, se mírně odlišují od údajů, které za ČR uvádí ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů, které publikuje, zahrnuje pouze osoby ve věku 16 až 74 let. Údaje za dospělou populaci ve věku 75 a více let Eurostat neuvádí. ČSÚ u tohoto šetření uvádí data za celou dospělou populaci, tj. 16+ let.

Podrobné informace naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/domacnosti_a_jednotlivci