Zpráva o připravenosti ČSÚ na vstup do EU
Zpráva o připravenosti ČSÚ na vstup do EU
Úvod
Státní statistická služba České republiky prošla od počátku 90. let 20. století zásadním procesem transformace. Nová společenská, politická a ekonomická situace si vyžádala změnu především v samém poslání státní statistiky , která v důsledku významných kvalitativních změn v rámci přechodu k demokratické společnosti a tržně orientovanému hospodářství nahradila své působení v procesu plánování jednotným přístupem k uživatelům statistických dat. Tento princip, ale i ochrana důvěrných dat, změna vztahu k uživatelům a respondentům, se staly základem nové legislativní úpravy i praktického působení státní statistické služby v nových podmínkách.
Na vznikající jevy reagovala státní statistická služba novými ukazateli, nově koncipovanými šetřeními. Explozivní nárůst počtu podnikatelských subjektů i snaha o snížení zatížení respondentů zákonitě vedly k přechodu od plošného zjišťování k výběrovým metodám a vyvolaly i postupně sílící snahu statistiků o širší využití administrativních zdrojů dat. Úsilí o rychlou transformaci statistiky, projevující se v časté modifikaci postupů používaných při statistických zjišťováních a zohledňující postupně získávané zkušeností i přebírané poznatky ze zahraničí, se však negativně projevilo v nesrovnatelnosti statistických dat mezi jednotlivými roky a v narušení časových řad.
Příprava našeho vstupu do Evropské unie, a tedy harmonizace statistiky v souladu s příslušnými právními normami a požadavky Evropských společenství, znamenala přizpůsobení se evropské legislativě, která se stala základem pro budování nové statistiky v našich podmínkách. Postupně přijímané právní normy pro oblast statistiky, opírající se o dlouholeté zkušenosti členských zemí Evropské unie, tak vnesly do naší statistiky i určitý prvek stabilizace. Legislativa EU v oblasti statistiky ovšem stanoví pouze rozsah a kvalitu dat z jednotlivých zemí, která jsou předávána Statistickému úřadu Evropských společenství (Eurostatu). Způsob získání údajů a použité metody jsou výlučně v působnosti členských zemí a vyplývají z konkrétních podmínek. Velmi rozdílná je rovněž míra institucionálního uspořádání státní statistické služby. Právě proto probíhala harmonizace statistiky postupně , reagovala na nově vznikající potřeby v rámci EU, a to i při respektování našich specifických potřeb.
V rámci zahájení přístupových rozhovorů s orgány EU bylo v roce 1998 zahájeno jednání o kapitole Statistika. Na základě podrobné analýzy předpisů a požadavků EU pro oblast statistiky byl připraven tzv. poziční dokument , který stanovil vyjednávací pozici pro harmonizaci jednotlivých oblastí české statistiky a to jak z hlediska obsahového tak i časového. Tento dokument prošel meziresortním připomínkovým řízením a byl schválen Vládním výborem pro evropskou integraci.K zajištění úkolů vyplývajících z přístupových jednání byla vytvořena Meziresortní pracovní skupina pro harmonizaci statistiky. Kapitola Statistika byla formálně uzavřena v roce 1999 s tím, že některé důležité harmonizační úkoly byly z důvodů kapacitních a rozpočtových rozloženy i do následujících tří let. Také průběžné monitorování stavu připravenosti české statistiky na vstup do EU potvrzovalo neustálé zlepšování stavu harmonizace s acquis communautaire , které bylo plně srovnatelné se situací v dalších kandidátských (později přistupujících) zemích.
Proces harmonizace výrazně poznamenal podobu všech statistik . Součástí přípravy na vstup do EU bylo provedení některých velkých censovních šetření, založení nové statistiky zaměstnanosti a nezaměstnanosti, národních účtů, statistik podnikání. To vše bylo podmíněno zásadními změnami ve statistické infrastruktuře, do které patří především legislativní rámec, klasifikace a registry.
Zcela zásadní přeměna státní statistické služby byla procesem dlouhodobým . Postupné naplňování požadavků vyplývajících z jednotlivých právních norem a dalších dohod (např. gentlemen´s agreement) umožnilo soustředit se v období před vstupem do EU nejen na doplňování potřebného rozsahu produkovaných statistických dat dle existujícího i připravovaného acquis communautaire , ale stále více na dosahování potřebné kvality statistik i na vytvoření systémových opatření , která zajištění těchto záměrů podporují a jsou důležitými předpoklady pro budoucí implementaci evropské legislativy.
Úkoly harmonizace s acquis communautaire v jednotlivých oblastech v období před vstupem do EU
Právní rámec statistiky v nových podmínkách je dán zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, jehož novela zveřejněná v r. 2004 se zaměřila zejména na další posílení ochrany důvěrnosti statistických dat v souladu s relevantními předpisy a praxí Společenství. Novela vytvořila právní rámec pro fungování systému INTRASTAT rozšířením obsahu informací o jednotlivých ekonomických subjektech v registru ekonomických subjektů, který tak bude sloužit také jako registr statistiky INTRASTAT. Dále rozšířila možnosti poskytování anonymizovaných údajů pro vědecké a analytické účely.
V metodické oblasti probíhají práce na novelizaci klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS podle Nařízení (ES) č. 1059 z 26. 5. 2003. ČSÚ se začal podílet na společných aktivitách Eurostatu a Statistické komise OSN při zásadní inovaci mezinárodních standardů klasifikací ekonomických činností (česká verze OKEČ) a produkce (česká verze SKP), které vstoupí celosvětově v platnost v roce 2007.
Značného pokroku bylo dosaženo v oblasti registrů . Výrazně se zlepšila kvalita registru ekonomických subjektů (RES) především získáním dat o plátcích daně z příjmu za právnické a fyzické osoby, o plátcích daně z přidané hodnoty od Ministerstva financí a o plátcích sociálního zabezpečení od České správy sociálního zabezpečení Ministerstva práce a sociálních věcí. Na základě nyní dostupných administrativních zdrojů i statistických šetření (např. census malých jednotek ve stavebnictví) lze nyní provést podstatně kvalitněji rozlišení ekonomicky aktivních a neaktivních podniků v RES. Využití pouze aktivních subjektů pro tvorbu souborů jednotek v rámci přípravy ročních statistických šetření umožňuje výrazné zvýšení přesnosti odhadů výsledných agregátů resp. snížení počtu oslovovaných subjektů (včetně dopadů na náklady i kapacity). Obsah registru byl doplněn o nové typy statistických jednotek (místní jednotky a činnostní jednotky), které byly poprvé využity v rámci ročního strukturálního šetření za rok 2002.
V demografické statistice je harmonizace založena na doporučeních OSN ke statistice zahraniční migrace, a to v návaznosti na platnou legislativu ČR. Bylo připraveno a do publikačního a analytického systému zakomponováno zpracování kohortních generačních ukazatelů. V roce 2003 bylo plně dokončeno zpracování a publikování výsledků Sčítání lidí, domů a bytů 2001. Na základě výsledků populačního censu se uskutečnil tzv. Mikrocensus 2003. Vzhledem k omezeným rozpočtovým prostředkům byl proveden pouze na vzorku 0,25% domácností (v Praze 0,5%) se zaměřením na zjištění příjmů domácností. Zpracování těchto údajů bylo dokončováno na přelomu let 2003 a 2004 s jejich využitím zejména pro Ministerstvo práce a sociálních věcí k vyhodnocení vývoje příjmů domácností a stanovení další politiky vývoje sociálních dávek. Zvýšená pozornost patřila tzv. genderové statistice – statistice o podmínkách života žen a mužů.
V sociálních statistikách značně pokročila příprava zavedení účtů sociální ochrany a zdravotních účtů. Probíhá vyhodnocení pilotního šetření používání náhodného výběru domácností pro statistiku rodinných účtů, jehož závěry povedou k rozhodnutí o konečné podobě této statistiky. Bylo provedeno šetření o zaměstnávání těžce postižených osob dle nařízení EU 1566/2001 a analýza získaných dat. V návaznosti na nařízení EU o statistice Společenství o příjmech a životních podmínkách (EU-SILC) byly zahájeny práce na přípravě tohoto nového šetření. Vzhledem k náročnosti projektu ČSÚ požádal (obdobně jako i některé další země) o odklad realizace zjišťování až od roku 2006.
V oblasti národních účtů pokračovala harmonizace s Evropským systémem účtů ESA 1995. Byl vytvořen model reprodukce fixního kapitálu a dokončeno ocenění dopravní infrastruktury v reprodukčních cenách. Byla sestavena soustava ročních národních účtů za rok 2001 s promítnutím významných metodických zpřesnění výpočtu hrubého domácího produktu a národního důchodu, zejména při výpočtu služeb bydlení a netržních služeb. Současně byla provedena revize celé soustavy národních účtů za rok 2000. V roce 2004 se předpokládá publikování revidované časové řady od roku 1990. Byla vypracována metodika pro vytvoření databáze údajů ze čtvrtletních šetření vstupujících do propočtu čtvrtletního odhadu HDP. Byla provedena regionalizace ukazatelů sektorových účtů domácností – účet rozdělení prvotních důchodů a účet druhotného rozdělení důchodů v úrovni NUTS 3 za roky 2000 a 2001. Byla vytvořena metodika pro sestavování čtvrtletních nefinančních účtů za sektor vládních institucí a aktualizována metodika sestavování tabulek vyplývající z transmisního programu ESA 1995. Do praxe bylo zavedeno statistické zjišťování za příspěvkové organizace ve čtvrtletní periodicitě a za vládní instituce v roční periodicitě.
V ročních strukturálních šetřeních byla poprvé zjišťována data za místní a činnostní jednotky za r. 2002; na základě výsledků budou aktualizována data o těchto typech jednotek v RES. Značná pozornost byla věnována zkvalitňování metod sezónního očišťování dat, řízení a hodnocení kvality dat a odstraňování nekonzistencí mezi údaji z jednotlivých šetření. Systematicky se rozvíjelo předávání statistických dat za ČR do Eurostatu.
Statistika silniční a vodní dopravy je již plně harmonizována s předpisy EU. Provádí se pravidelné měsíční zjišťování o železniční dopravě včetně dopravy zboží v regionálním členění.
Ve statistice zemědělství proběhlo na podzim 2003 strukturální šetření farem zaměřené na zmapování zemědělských kapacit a produkce. Bylo dokončeno ukazatelové a metodické sjednocení ve statistice zemědělské prvovýroby.
Na úseku statistiky zahraničního obchodu byla uzavřena dohoda ČSÚ s Generálním ředitelstvím cel o přípravě a provádění statistiky INTRASTAT (obchod mezi členskými zeměmi EU). V souladu s tímto dokumentem probíhají přípravné práce týkající se sběru a zpracování dat realizované s cílem připojení ke statistice INTRASTAT k předpokládanému termínu vstupu do EU.
V cenové statistice pokračovala harmonizace existujících cenových indexů podle požadavků Eurostatu s důrazem na kvalitativní očišťování a řešení sezónních položek a dále tvorba nových cenových okruhů v oblasti cen stavebnictví a nemovitostí. Připravuje se zavedení šetření cen podnikových služeb, probíhá analýza administrativních zdrojů pro statistiku cen zemědělské půdy.
V rámci regionální statistiky byl proveden experimentální odhad tvorby hrubé přidané hodnoty v regionálním členění pomocí metody pseudo-bottom-up a experimentální propočty statistických údajů za domácnosti s cílem výpočtu disponibilních důchodů a jejich časových řad od r. 1995.
Ve statistice vědy a technologií bylo dokončeno statistické šetření o inovacích, plně kompatibilní se šetřením CIS 3 (Community Innovation Survey) dle společné metodologie EU a OECD a v ČR se v r. 2002 uskutečnilo vůbec poprvé.
Dvě pilotní šetření v rámci statistiky informační společnosti , plně v souladu s metodikou EU, byla zaměřena na používání informačních a komunikačních technologií (ICT) a úroveň využívání aplikací elektronického obchodu (a další související ukazatele) v podnikatelském sektoru. Zjišťovaná data se týkala let 2000-2002. Obdobné šetření za sektor domácností bylo realizováno v rámci Výběrového šetření pracovních sil. Obě pilotní šetření přinesla první mezinárodně srovnatelné základní ukazatele o rozsahu využívání ICT v podnikatelském sektoru a v domácnostech. Od roku 2003 se tato zjišťování stávají řádnou součásti Programu statistických zjišťování a jsou plně kompatibilní se šetřeními prováděnými v členských zemích EU.
Komplexní a systémový přístup k zajištění současného i budoucího acquis communautaire
Dosažené výsledky i současný stav harmonizace jsou důsledkem toho, že v období přípravy vstupu do Evropské unie byl zohledněn specifický charakter statistiky, který vyplývá ze skutečnosti, že součástí statistiky je nejen harmonizace legislativy, ale především tvorba a předávání metodicky srovnatelných statistických dat Evropské komisi k využití pro výpočet evropských agregátů. Právě proto byli zástupci státní statistiky přistupujících zemí od poloviny devadesátých let přizváváni k účasti na jednání pracovních skupin Eurostatu. Tento proces zapojování do struktur Evropského statistického systému (dále ESS) byl završen v roce 2003, kdy se představitelé 10 přistupujících zemí začali jako pozorovatelé zúčastňovat jednání Statistického programového výboru Evropské komise/Eurostatu, kterému přísluší, kromě řešení strategických záměrů a přípravy legislativy Evropské rady a Evropského parlamentu, schvalování právních norem na úrovni Evropské komise v návaznosti na legislativu přijatou Evropskou radou a Evropským parlamentem. Předávání stanovisek i účast v diskusi při jednání tohoto výboru podléhá naprosto stejným pravidlům jako u členských zemí – s jedinou výjimkou, kterou je do 1.5.2004 hlasování v legislativních záležitostech. Velmi aktivní přístup k přípravě a vlastnímu jednání SPC ze strany ČSÚ vedl k mimořádnému zájmu o naše zapojení do aktivit, které se zabývají řešením řady strategických otázek (např. Task Force k budoucnosti CEIES). Obdobně se zástupci ČR účastní i dalších jednání výborů Evropské komise/Eurostatu. Začlenění do těchto struktur ESS již v období přípravy vstupu vytvořilo předpoklady pro hlubší seznámení s fungováním těchto orgánů i pro aktivní spoluúčast na rozhodování při vytváření budoucí podoby evropské statistiky.
Pro naplnění závazků vyplývajících z přípravy vstupu byly využity dostupné formy spolupráce či předvstupní pomoci. Programy Phare – národní i multibeneficiary – se staly díky poskytnutým finančním prostředkům významným zdrojem pro přísun know-how nejen v oblasti statistiky, ale také při získávání zkušeností z přípravy, řešení, monitorování a hodnocení projektů, které je obvyklé v podmínkách EU. Pro plynulou adaptaci na nové podmínky budou asistenční programy EU v oblasti statistiky pokračovat v období 2004 – 2006 (Transition Facility).
Charakteristickým rysem Multibeneficiary Programme Phare (MB Phare) koordinovaného Eurostatem je zaměření na oblasti společné pro všechny kandidátské země , což umožňuje vzájemné předávání zkušeností z řešení společných problémů. Základními formami spolupráce v rámci MB Phare jsou společné pilotní projekty pro jednotlivé oblasti statistiky a dále granty poskytované kandidátským zemím pro zajištění společných typů aktivit s možností přizpůsobení potřebám jednotlivých zemí (umožňující účast na jednáních Eurostatu, ad-hoc projekty, stáže v Eurostatu nebo v členských zemích EU, akce v rámci bilaterální spolupráce s členskými zeměmi aj).
Právě bilaterální spolupráce se statistickými úřady z členských zemí EU (zejména Francie, Nizozemí, Velká Británie, Finsko a Norsko a v posledním období také především Německo, Španělsko a Portugalsko) významně přispěla k zajištění harmonizované statistiky. Tato spolupráce postupně ztrácela podobu výlučného přebírání poznatků od zahraničních odborníků a nabývala charakteru společných diskusí zaměřených na výměnu zkušeností z realizovaných statistických aktivit.
Také spolupráce se Slovenským statistickým úřadem a společná jednání s partnery v kandidátských zemích plnila obdobnou úlohu. V řadě případů byly v zájmu synergického efektu organizovány společné semináře pro skupiny zemí (např. seminář INSEE Francie k problematice administrativních zdrojů dat a ke klasifikacím či skupinám podniků, či seminář statistických úřadů Finska a Švédska k praktickým aspektům legislativních procesů v rámci EU pro země střední Evropy).
V rámci národního programu Phare , jehož priority jsou stanovovány dle potřeb jednotlivých zemí, byly v rámci ČSÚ realizovány projekty NPP „Registr ekonomických subjektů“ a „Harmonizace zemědělské a regionální statistiky“. Nyní probíhá řešení dalších tří projektů. Jeden z nich, který probíhá ve spolupráci se statistickým úřadem Německa, se týká problematiky strategického plánování a řízení statistických aktivit – a je orientován na posílení systémového přístupu k procesu plánování, ke zvýšení jeho transparentnosti při využití principů Total Quality Management v zájmu posílení efektivnosti fungování ČSÚ. Další dva projekty zaměřené na obnovu a modernizaci informačních technologií vznikly původně jako důsledek nepříznivé situace úřadu po povodních a rovněž směřují k posílení kapacity ČSÚ. Další projekty jsou připravovány již pro období 2004-2006 v rámci Transition Facility (zlepšení používaných postupů při šetření v domácnostech a zavedení nyní revidovaných ekonomických klasifikací).
Výše uvedené aktivity lze považovat – kromě aplikace know-how v oblasti statistiky – i za určité formy praktické přípravy na postupy a procedury používané v rámci Evropské unie. Významným prvkem tohoto vzdělávacího procesu byla i školení o EU, kterými postupně prošli pracovníci ČSÚ. S těmito aktivitami se počítá i nadále (např. školení o legislativních procesech v EU v 1. pol. 2004).
Disponibilita harmonizovaných statistických dat
Od roku 2002 se pozornost EK stále výrazněji zaměřovala nejen na hodnocení celkové připravenosti , ale především na sledování rozsahu disponibility statistických dat, a to i důvodu rostoucího zájmu o statistické údaje z jednotlivých přistupujících zemí. Data byla postupně zahrnována do různých zpráv, publikací a zveřejňována v databázi New Cronos. Disponibilita dat přitom potvrzuje dosaženou úroveň harmonizace statistických dat z hlediska jejich úplnosti.
Na základě prvotního zjištění o výrazně nižší dostupnosti dat v základní databázi Eurostatu New Cronos v r. 2002 u kandidátských zemí ve srovnání se zeměmi členskými (pouze cca 15 %, ČR přibližně 20 %), byla pro ověření stavu v jednotlivých zemích realizována v prvním pololetí 2003 studie o dostupnosti dat a stavu jejich předávání do Eurostatu, která prokázala výrazně lepší výsledky (za ČR dostupnost dat 79,6%, u dat odeslaných do Eurostatu 62%), i když se některé požadavky na přistupující země zatím nevztahují (např. Intrastat ve statistice zahraničního obchodu). Tato studie také umožnila identifikaci problematických oblastí (pro ČR např. finanční účty, statistika vládního dluhu a deficitu, statistika životních podmínek, statistika železa a oceli) a přípravu tzv. akčního plánu pro doplnění acquis.
Klíčové požadavky na statistická data byly deklarovány v rámci Akčního plánu ekonomické, měnové a finanční statistiky pro kandidátské země , který byl přijat na základě požadavku ECOFIN v květnu 2003. Tento dokument vymezil v návaznosti na potřeby Evropské komise a Evropské centrální banky jako klíčové oblasti pro zajištění statistických dat zejména národní účty, statistiku vládního dluhu a deficitu, harmonizovaný index spotřebitelských cen, statistiku dlouhodobých úroků, statistiku platební bilance a zahraničního obchodu. Naplnění chybějících údajů dle uvedených požadavků (některých i zpětně do r. 1991, zejména u národních účtů) bylo realizováno s nejvyšší prioritou. První notifikace vládního dluhu a deficitu byla v souladu s požadavky zajištěna k 29.2.2004.
Pro účely monitorování plnění závěrů Lisabonského summitu byly zajišťovány vybrané všeobecné ekonomické ukazatele, data o zaměstnanosti, inovacích a výzkumu, ekonomické reformě, sociální soudržnosti a životním prostředí označované jako „ strukturální indikátory “, které byly za přistupující země poprvé použity pro tzv. „Spring report“ předkládaný Radě Evropy. V krátkodobých statistikách směřovaly práce zejména ke zkrácení lhůt pro poskytování dat a rozšíření o nové ukazatele.
Transformující se Evropská unie a evropská statistika
Rozšíření EU je jedním z celé řady základních faktorů, které ovlivňují současná rozhodnutí i uvažované či připravované záměry týkající se statistiky v rámci EU. Z podrobnějšího posouzení dosavadního vývoje i současné situace vyplývá, že Evropský statistický systém prochází obdobím převratných změn. Statistika EU už dávno není pouze statistikou, která pokrývá vybrané specifické oblasti, jakými byly uhlí, ocel, zemědělství či energetika a zahraniční obchod, resp. statistikou, která budovala základní standardy, koncepty, registry či klasifikace. Statistika sehrává významnou roli v procesu rozhodování, s významnými dopady do oblasti financování. Vytvoření čtvrtého zdroje pro rozpočet Společenství, který je založen na hrubém domácím produktu i poskytování finančních prostředků ze strukturálních fondů je podloženo statistickými daty. Úloha statistiky významně vzrostla v souvislosti se vznikem Ekonomické a měnové unie a souvisejícími opatřeními, jakými jsou např. Maastrichtská kriteria. Evropská statistika je i v této souvislosti mnohem více vnímána ve své komplexnosti, jako systém , který má zabezpečit potřebnou kvalitu dat, fungovat efektivně, zabezpečit svůj další rozvoj v nových podmínkách a snést srovnání s jinými více či méně podobnými systémy v zahraničí.
Vývoj Evropské unie a v jejím rámci i ESS je poznamenán změnami, ke kterým dochází v rámci celosvětového vývoje ekonomiky i společnosti s dopady na produkci statistických dat i na poslání státní statistiky. V podmínkách globalizace a informační společnosti se utvářejí nové potřeby uživatelů statistik, jak z hlediska obsahu, tak i z hlediska kvality (včasnosti, dostupnosti i srovnatelnosti). Informace o vybavenosti a dostupnosti informačními technologiemi, o jejich využívání a dopadu na ekonomiku i životní styl obyvatel je třeba získávat nejen o ekonomických subjektech, ale také za sektor domácností. Pronikání zahraničního kapitálu a rostoucí podíl filiálek zahraničních firem má za následek rostoucí požadavky na disponibilitu statistických dat za tyto subjekty - přitom možnosti mezinárodní spolupráce při zvyšování kvality i možnosti využití údajů, zejména s ohledem na požadovanou podrobnost třídění, narážejí na princip ochrany důvěrných statistických dat. V návaznosti na rozvoj terciárního sektoru jsou na statistiku služeb postupně kladeny obdobné nároky, jako tomu bylo dosud za oblast průmyslové produkce. Tato skutečnost se promítá nejen do příslušného doplnění nařízení ke krátkodobým statistikám, ale také do připravované revize klasifikace ekonomických činností. Vzrůstá důležitost sociálních statistik, opírajících se o širší využívání dostupných administrativních zdrojů dat, usilujících o zlepšení srovnatelnosti statistik, komplexní zachycení příjmů a životních podmínek obyvatel i o statistický pohled na problematiku migrace, minorit a dalších „okrajových“ sociálních skupin.
Velkou výzvou pro další rozvoj evropské statistiky jsou především nově vznikající požadavky vyplývající z významných politických rozhodnutí orgánů Evropské unie . V návaznosti na závěry lisabonského summitu přijala Evropská rada záměr učinit z Evropy co nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou ekonomiku ve světě, založenou na znalostech, schopnou dosahovat udržitelný ekonomický růst s více a lepšími pracovními příležitostmi a větší sociální soudržností. V návaznosti na tento cíl byla Evropská komise požádána o vytvoření souboru ukazatelů, které umožní monitorování pokroku při jeho naplňování. Tento soubor ukazatelů (tzv. „ strukturální“ ukazatele ) se týká šesti oblastí: všeobecné ekonomické ukazatele, zaměstnanost, inovace a výzkum, ekonomická reforma, sociální soudržnost a životní prostředí. Současný tzv. dlouhý seznam obsahuje 42 ukazatelů (některé tříděny dle pohlaví), což znamená celkový počet 107 údajů požadovaných od členských zemí pro zpracování tzv. „Spring report“ předkládaný Radě Evropy v rámci pravidelného monitoringu. Přistupující země byly do přípravy této zprávy zahrnuty poprvé v roce 2003 s 68 údaji. Pro budoucí zprávy se však počítá s využitím pouze 14 vybraných strukturálních ukazatelů ze všech uvedených oblastí (tzv. krátký seznam SI), který bude stabilní pro tříleté období. Pro popis vlastností zveřejňovaných dat bylo na jednání Statistického programového výboru Eurostatu/EK odsouhlaseno, že pro každý z těchto poskytovaných ukazatelů bude zpracován tzv. „profil kvality“, který by měl sloužit jako základní metainformace sloužící uživatelům k posouzení vypovídací schopnosti zveřejňovaných dat.
Využití statistiky pro hodnocení naplňování takto komplexně formulovaných cílů klade na statistiku mnohem náročnější požadavky, než jak tomu bylo při orientaci na jednotlivé sektory ekonomiky a společnosti. Narůstá zejména význam srovnatelnosti dat, vycházejících z různých zdrojů, z různých šetření (kriterium koherence ). Narůstá význam národních účtů, které jsou koncipovány jako systém zachycující ve vzájemných vazbách složité ekonomické vztahy s postupným rozšiřováním na další oblasti formou satelitních účtů. Srovnatelnost dat z konjunkturálních statistik (zpravidla s měsíční periodicitou) a strukturálních statistik (kde je referenčním obdobím rok) je stále více předmětem zkoumání, mj. i v souvislosti s prováděním revizí.
Vznik ekonomické a měnové unie (EMU), tvořené dnes 12 zeměmi EU (včetně zavedení jednotné měny) má také výrazný dopad na činnost Evropského statistického systému, významně ovlivňuje rozsah i kvalitu požadovaných statistických dat. Akční plán pro naplnění statistických požadavků souvisejících se vznikem EMU stanoví požadavky na EU jako celek, kterými jsou zejména čtvrtletní účty, vládní finance a trh práce. Jeho součástí jsou však také požadavky na jednotlivé země, které jsou předmětem soustavného monitorování ze strany Ekonomického a finančního výboru (ECOFIN). Zejména pro tyto potřeby byl vytvořen seznam 19 hlavních ekonomických ukazatelů konjunkturální povahy ( Principal European Economic Indicators ). Ve výše uvedených souvislostech je rostoucí důraz kladen na včasnost dat . Ukazatele jsou zařazeny do 5 skupin – ceny, národní účty, podnikání, trh práce a ukazatele zahraničního obchodu. Srovnání s praxí a výsledky v USA, kde jsou data poskytována dříve než data za EU, na základě srovnávacího projektu ukázalo, že zkracování termínů pro publikování dat je možné i v podmínkách EU (některé členské země jsou také schopny publikovat data dříve než ostatní). Přístup „nejprve Evropa“ byl předložen k diskusi jako jedna z možností pro zkracování doby potřebné pro zpracování a zveřejnění dat. Spočívá v prioritní produkci dat za EU resp. EMU, jejichž publikování se předpokládá před zveřejněním národních údajů. Tento návrh vyvolal širokou diskusi s celou řadou validních argumentů. Statistický systém USA funguje jako jeden celek, zatímco ESS je souhrnem národních statistických systémů, které se opírají o národní legislativu a v nichž nelze pominout oprávněné požadavky národních uživatelů statistických dat (např. národní vlády jsou zodpovědné za sociální politiku). Získávání dat v termínech před koncem referenčního období je považováno za obětování časového pokrytí ve prospěch včasnosti při poskytování dat. Hlavní úsilí je proto zaměřeno na využití jiných metod, umožňujících zkracování termínů, jako jsou např. moderní metody pořizování dat.
Zaměření na kvalitu statistických dat je logickým důsledkem situace, v níž velké množství disponibilních statistických dat ne vždy splňuje požadavky uživatelů. Efektivní rozhodování je však možné pouze v případě, jsou-li k dispozici data v potřebném rozsahu, včas, s odpovídající přesností a v nezbytném detailu. Musí být také zajištěna srovnatelnost dat v čase i v prostoru. Kvalita se stává prioritou a evropská statistická legislativa je postupně rozšiřována o právní normy definující požadavky na kvalitu statistických údajů. Nejde zdaleka jen o data z oblasti ekonomiky a financí, data pro rozhodování v oblasti měnové politiky určená pro Evropskou centrální banku. Záměrem je posílení důvěry občanů ve statistická data i zvýraznění úlohy statistiky v demokratické společnosti . Nezanedbatelným cílem je obstát v konkurenci s jinými institucemi s obdobným zaměřením.
Pro zajištění kvality statistických dat je důležitý systémový přístup ke kvalitě . Za tímto účelem byla v roce 2002 přijata Deklarace kvality obsahující 22 doporučení, určených jak pro národní statistické úřady, tak pro celý Evropský statistický systém. Doporučení jsou zaměřena na zvyšování kvality dat, na komplexní a systémový přístup k řízení kvality, spolupráci s respondenty, zkoumání spokojenosti uživatelů, sdílení propracovaných metod a postupů při produkci statistik, využívání vhodných postupů v oblasti informatiky a diseminace, na vedení dokumentace jako předpokladu pro zlepšování kvality, na oblast vzdělávání. Tento velmi ambiciózní program je postupně realizován (často pod gescí národních statistických úřadů), pro rok 2004 jsou prioritami konference o kvalitě (květen, Meinz, Německo), příručka nejlepších metod a doporučené postupy pro produkci statistických dat.
Uvedené záměry i aktivity jsou organickou součástí komplexního záměru budování Evropského statistického systému , který byl projednán na konferenci předsedů národních statistických úřadů v r. 2002. Navazující Akční plán stanoví konkrétní úkoly v jednotlivých oblastech, kterými jsou
- potřeba vytvoření silného a viditelného ESS (vytvoření právní báze ESS, diseminační strategie včetně komunikace s občany, vytvoření Evropské rady pro oficiální statistiku a vědeckého výboru apod.)
- zlepšení fungování ESS (vytvoření cyklu strategického plánování a programování pro ESS, posílení ESS na základě SWOT analýzy, revize struktury pracovních skupin Eurostatu, vytvoření rychlých postupů pro řešení urgentních požadavků apod.)
- zavedení konceptu „nejprve Evropa“ (definování možností aplikace tohoto konceptu, vytvoření center excellence, používání pokrokových technologií pro zvýšení výkonnosti).
Akční plán pro Evropský statistický systém lze považovat za významný posun v pojetí evropské statistiky, která usiluje o zkvalitnění i zefektivnění své činnosti. Je zřejmé, že se Evropský statistický systém z řady důvodů (přijatá Maastrichtská kriteria, rozšíření EU) nachází na důležité křižovatce.
Úloha státní statistiky ČR v rámci Evropského statistického systému
Výsledky dosažené v průběhu transformace a harmonizace statistiky vytvořily příznivé podmínky pro zapojení naší statistiky do vyvíjejícího se Evropského statistického systému v roli plnohodnotného člena a spolutvůrce evropské statistiky nejen pokud jde o předávání statistických dat, ale především při definování požadavků na data i související postupy (diseminace, metadata apod.). Již začínáme být a stále více budeme zapojováni do tvorby komplexních strategických záměrů týkajících se rozvoje celého Evropského statistického systému. Je zřejmé, že tato nová role na nás bude klást mnohem vyšší požadavky, než jak tomu bylo doposud. Toto vše posíleno ještě o skutečnost, že se EU rozšiřuje o dalších devět nových členů, kteří budou také zasahovat do rozhodování o dalším vývoji evropské statistiky.
Státní statistickou službu ČR již lze považovat za součást Evropského statistického systému . Nejde však o vztah jednostranný – aplikace mezinárodních standardů i zapojení do rozvoje statistické metodologie v rámci ESS je integrovanou součástí každodenní činnosti Českého statistického úřadu i dalších pracovišť státní statistické služby. Mezinárodní aktivity jsou jen velmi těžko oddělitelné od běžného fungování úřadu a kromě vlastních statistických aktivit prolínají i dalšími koordinačními činnostmi úřadu (právní odd., informační služby, vzdělávání) i činnostmi podpůrnými (např. v působnosti odboru finančně-hospodářského). O rozsahu těchto aktivit svědčí i počty akcí, kterých se naši zástupci v uplynulých letech v rámci mezinárodní spolupráce zúčastnili.
Hlavními úkoly české statistiky pro nejbližší období bude nejen produkce harmonizované statistiky při stále se vyvíjejícím acquis, zvyšování kvality statistických dat, posílení koordinační role statistického úřadů v národním statistickém systému a přechod směrem k systému finanční podpory používané u členských zemí EU. V nastávajícím období bude potřebné v dostatečné míře dostát i požadavkům tuzemských uživatelů, které byly s odkazem na prioritu transformace odkládány (např. v oblasti regionální statistiky). V těchto souvislostech bude pokračovat transformace statistiky spočívající nejen ve změně konceptů, definic, klasifikací, ale především ve změnách chování statistické služby vůči uživatelům a respondentům.
Česká statistika musí opustit roli pasivního příjemce evropské legislativy a naopak velmi aktivně přispívat k řešení složitých koncepčních i velmi jednoduchých technických otázek (na tomto přístupu by nic neměla měnit skutečnost, že určité formy finanční asistence budou pokračovat i po určitou dobu po vstupu do EU se zaměřením na zvyšování kvality statistik i zajištění nového acquis). Bude třeba posílit naše zapojení do všech struktur ESS a osvojit si v teoretické i praktické rovině příslušné procedury při přijímání evropské legislativy, a to především na úrovni Evropské rady. Zároveň je třeba vnímat projednávání legislativních návrhů i strategických záměrů jako běžnou součást statistické činnosti.
Evropská unie a zejména její statistika procházejí složitým vývojem a naše státní statistická služba se k 1.5.2004 stane její součástí. Budou se nás tak týkat veškerá pozitiva i problémy dalšího vývoje. Součástí zodpovědného přístupu je také kritický pohled na předkládané návrhy a výhrady v případě nesouhlasu a předkládání našich návrhů. Více se od nás očekává např. i v oblasti předávání zkušeností zemím, které metodickou pomoc potřebují. Jestliže jsme přípravu našeho vstupu do Evropské unie považovali za mimořádně obtížný proces, je třeba nyní počítat s tím, že období po vstupu do EU bude s přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem a záměrům podstatně náročnější.
