Byl vybrán vzorek bytů v rozsahu 0,25 % základního souboru (v Praze 0,5 %). Z 11 040 vybraných bytů bylo vyšetřeno 7 676 (tj. 69,5 %), což odpovídá optimistické variantě návratnosti. Úspěšnost v jednotlivých krajích se pohybovala od 60,4 % v hl. m. Praze do 80,1 % v kraji Karlovy Vary. V důvodech nevyšetření převažovalo odmítnutí šetření jako takového (60,5 % z odmítnutí) a nezastižení domácností (20,5 %). Konečné náklady dosáhly 4 326 tis. Kč, z toho největší suma – 3 775 tis. Kč – představovaly výdaje na odměny a cestovné tazatelů.

Šetření potvrdilo některé známé skutečnosti a přineslo řadu dalších poznatků, které mohou být využity při analýzách ve mzdové a sociální oblasti na různých úrovních.

Zjištěné údaje např. potvrdily, že se dále prohloubila diferenciace příjmů. Peněžní příjem na osobu u desetiny nejbohatších domácností v ČR byl v průměru 5,7krát vyšší než u desetiny nejchudších. V absolutním vyjádření přestavuje rozdíl mezi těmito příjmy částku 188,5 tis. Kč za rok. Které sociální skupiny domácností byly nejvíce zastoupeny v těchto okrajových příjmových skupinách ukazuje graf:

Pod oficiální hranicí chudoby v ČR - životním minimem - bylo u nás v roce 2002 zhruba 133 tisíc domácností (3,3 %), ve kterých žilo přes 392 tis. osob. Metodika měření příjmové chudoby v EU, která je založena na mediánovém příjmu v přepočtu na spotřební jednotku ale ukazuje, že v naší republice je chudobou ohroženo cca 2x více domácností (přes 7 %), resp. osob (724 tisíc).

To jsou nejnovější zajímavosti vybrané z publikace o příjmech hospodařících domácností v České republice, která přináší výsledky zjištěné při Mikrocenzu 2002. Publikace je k dispozici na webových stránkách ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/czso/katalog-produktu , mailto:kucharova@gw.czso.cz) a pro zájemce zároveň v prodejně Informačního servisu ČSÚ.