Český statistický úřad provádí každoročně zjišťování o produkci odpadů a nakládání s odpady. Dle tohoto šetření bylo v roce 2009 v ČR vyprodukováno celkem 24,2 mil. tun odpadu. Oproti roku 2008, kdy produkce dosáhla 25,9 mil. tun, se jedná o mírný pokles. Jak ukazuje tabulka 1, meziročně produkce odpadů klesla o 6,3 %. Z celkového množství vyprodukovaného odpadu tvořil nebezpečný odpad 1 511 tis. tun (1 518 tis. tun v roce 2008), což v relativním vyjádření znamená, že nebezpečný odpad se v roce 2009 na produkci podílel 6,2 %. Oproti roku 2008 se podíl nebezpečného odpadu na celkové produkci odpadů výrazně nezměnil.

Ekonomické subjekty (podniky), jenž jsou nejvýznamnějšími původci odpadů, vyprodukovaly v roce 2009 celkem 20,5 mil. tun odpadu. Ve srovnání s rokem 2008 se jedná o téměř osmi procentní pokles.

Jak vyplývá z následující tabulky, s výjimkou podniků, které se zabývají odpadními vodami, odpady a sanacemi, byl meziročně ve všech odvětvích zaznamenán pokles produkce odpadů. Z důvodu mezinárodní srovnatelnosti statistických dat přistoupila Česká republika k zavedení nové klasifikace ekonomických činností CZ-NACE, která je implementací evropského standardu klasifikace ekonomických činností NACE Rev.2. Letos poprvé jsou data o odpadech prezentována dle nové klasifikace namísto dříve používané Odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ. Meziroční indexy jsou vypočítány z plně srovnatelných dat.

Kromě dat od podniků jsou sledována data o odpadech obcí. Obce dle statistického šetření ve sledovaném roce vykázaly produkci 3 722 tis. tun odpadů. Vůči roku 2008 se jedná o nárůst o 2,7 %. Z pohledu zařazení těchto odpadů do Katalogu odpadů se jednalo téměř výhradně o skupinu 20 – komunální odpady, které tvořily 88,9 % (v roce 2008 to bylo 87,6 %). Dále byly obcemi vykázány stavební odpady skupiny 17, odpady z autovraků a odpady z elektrického a elektronického zařízení (skupina 16). Podrobnější rozbor produkce komunálních odpadů je v následujícím textu.

Podnikový odpad vyprodukovaný v roce 2009 napříč všemi odvětvími byl podobně jako v minulých letech z hlavní části tvořen odpady stavebními a demoličními. Ve sledovaném roce činila produkce odpadů skupiny 17 celkem 12,4 mil. tun, přičemž převažovala zemina a kamení (170504 – 7,3 mil. tun), železo a ocel (170405 – 1,1 mil. tun) a beton (170101 – 0,8 mil. tun).

Graf 2 prezentuje údaje ze šetření provedeného v podnicích v roce 2009. Opět se potvrdilo, že naprostá většina podnikových odpadů (75 %) vzniká při činnosti přibližně 300 původců odpadů. Ačkoli svou produkcí tyto podniky pokryly 3/4 celkového objemu podnikových odpadů, z celkového počtu subjektů produkujících podnikový odpad představovaly pouze 2,2 %.

Graf 3 znázorňuje vývoj produkce odpadů (podnikových i komunálních) v letech 2002 – 2009. Je z něj patrné, že trend zvyšování celkové produkce odpadu zahájený v roce 2006, v roce 2009 již nepokračoval. Naopak celkové množství vyprodukovaného odpadu kleslo na své dlouhodobé minimum. Zcela odlišná byla situace v oblasti komunálních odpadů.

Komunálním odpadem se rozumí odpad z provozu domácností, odpad z čištění veřejných komunikací a prostranství, odpad z údržby veřejné zeleně a odpad živnostenského charakteru (odpad podobný komunálnímu odpadu, který vzniká z nevýrobní činnosti a provozu živností, úřadů a škol). Rostoucí trend produkce komunálního odpadu zůstal zachován, a to jak v absolutních hodnotách, tak v přepočtu na jednoho obyvatele. Tento indikátor vykazuje nárůst o 3,3 %, z původních 305 kg v roce 2008 na 315 kg v roce 2009.

V roce 2009 bylo vyprodukováno 3 310 tis. tun komunálního odpadu, z toho největší část 71,7 % tvořil běžný svoz (odpad z popelnic, z kontejnerů nebo svozových pytlů), 12,2 % činil tříděný odpad (sklo, papír, plasty) a 13,9 % tvořil objemný odpad (koberce, nábytek). Podrobné údaje o vývoji produkce komunálních odpadů v letech 2002 – 2009 přináší tabulka 2 a graf 4.

Z dlouhodobého hlediska se výše vyprodukovaného komunálního odpadu pohybuje stále okolo 3 mil. tun ročně a nezaznamenává výraznější výkyvy. Při detailním pohledu lze ovšem i v jeho případě každoročně sledovat mírně vzrůstající tendenci. Příznivé změny nastávají ve způsobech sběru komunálního odpadu. Každoročně obyvatelé více využívají možnosti třídění odpadu a svozu objemného odpadu. Naopak běžný svoz v poměru k produkovanému komunálnímu odpadu vykazuje mírně klesající trend.

Zatímco v roce 2002 tvořil oddělený sběr 5,9 % produkce komunálního odpadu, v roce 2009 již bylo vytříděno 13,9 %, což v absolutním vyjádření znamená 44 kg na obyvatele (16 kg/ob. v roce 2002). Vzhledem k roku 2002 vzrostlo množství vytříděného odpadu téměř třikrát, svoz objemného odpadu stoupl o více než jednu třetinu.

Národní legislativa odpadového hospodářství rozlišuje tři skupiny způsobů nakládání s odpady – využití (R kódy), odstranění (D kódy) a ostatní způsoby nakládání (N kódy). Přehled nakládání s veškerými odpady, tj. odpady podnikovými, komunálními, dovezenými ze zahraničí či odebranými ze skladu (odpady vyprodukovanými v minulých letech), představuje tabulka 3. V roce 2009 bylo nakládáno celkem s 27,7 mil. tun odpadu. Z tohoto množství bylo 8,3 mil. tun využito, 5,6 mil. tun odstraněno a s 13,8 mil. tunami odpadu bylo nakládáno ostatními způsoby nakládání.

i.d. individuální údaj

Graf 5 představuje vývoj nakládání s odpady od roku 2002. Na první pohled názorně prezentuje, jak velkou měrnou se na celkovém nakládání s odpady podílí ostatní způsoby nakládání. V roce 2009 téměř polovina odpadů, s nimiž bylo nakládáno, prošla některým z N-kódů (49,7 %). Přestože celkově ostatní způsoby nakládání oproti roku 2008 o 4,5 % klesly, využití odpadů na terénní úpravy (N1) naopak zaznamenalo mírný nárůst, a to o 3,2 %. Využívání odpadů vzrostlo oproti roku 2008 o 5,4 %, naopak odstraňování zaznamenalo pokles, a to o 5,2 %.

Srovnatelnost sumárních hodnot nakládání je poměrně komplikovaná. V první řadě je třeba si uvědomit, že v průběhu období, za které jsou odpady statisticky zjišťovány, došlo postupně k nárůstu počtu ostatních způsobů nakládání (N-kódů). Bylo to způsobeno tím, že některé specifické způsoby nakládání byly z využívání odpadů legislativně vyčleněny a zařazeny do skupiny ostatních způsobů nakládání. Přesto lze pro jednotlivé způsoby nakládání ze statistických dat vysledovat zřetelné trendy vývoje. Významný nárůst je patrný např. u zpracování autovraků (konkrétně v roce 2009 oproti roku 2008 o 54,1 %) či ve zpracování elektroodpadů (o 38,3 %), přičemž celkové množství odpadů, s nimiž bylo v letech 2008 a 2009 nakládáno, je téměř na stejné úrovni.

Statistické zjišťování poskytuje každoročně kromě informací o produkci odpadů a nakládání s nimi i výsledky přeshraničního pohybu odpadů. Export a import odpadů je monitorován dlouhodobě od roku 2004 dle základních kategorií odpadů (nebezpečné a ostatní) a dále z pohledu směru obchodu (v rámci EU, mimo EU). Graf 6 znázorňuje vývoj dovozu a vývozu odpadů letech 2004 – 2009. Ačkoli dovoz odpadu vykazoval od roku 2005 vzrůstající tendenci, ve sledovaném roce zaznamenal pokles, a to o 21,2 % oproti roku 2008.

V roce 2009 bylo do České republiky dovezeno 350,5 tis. tun odpadu, naprostá většina odpadu pocházela z členských zemí EU a tvořila 348,5 tis. tun (99,4 %). Jednalo se zejména o kovy včetně jejich slitin (ze skupiny 17 a 19 Katalogu odpadů) a dále plastové odpady a kaučuk. Do ČR byly mimo jiné dovezeny odpady vznikající při výrobě a zpracování celulózy, papíru a lepenky, vyřazené pneumatiky, papírové a lepenkové obaly a odpadní sklo. Vzhledem ke skutečnosti, že import odpadů do ČR za účelem odstranění není povolen, byly dovezené odpady z 57 % využity (R-kódy) nebo bylo s nimi nakládáno v rámci ostatních způsobů nakládání (N-kódy).

Ve sledovaném období bylo z ČR vyvezeno 1 540 tis. tun odpadu a téměř veškerý export (1 518 tis. tun) byl směřován do členských zemí EU (98,6 %). Ve srovnání s předchozím rokem se z ČR vyvezlo o 17,7 % odpadu méně a snížení tak kopírovalo pokles zaznamenaný u dovozu. V absolutní hodnotě bylo množství vyvezeného odpadu takřka stejné jako v roce 2007. Struktura vývozu se dle jednotlivých katalogových skupin odpadů z dlouhodobého hlediska nijak výrazně nezměnila. Největší podíl tvořily kovové odpady, odpadní papír a lepenka.

Rostoucí nároky na ekologicky šetrné ukládání a likvidaci odpadů včetně třídění a recyklace vyžadují stále náročnější technologie, což se projevuje i ve finančních ukazatelích. Výdaje na ochranu životního prostředí jsou proto důležitým indikátorem péče o životní prostředí každého státu. V České republice bylo v roce 2008 (data za rok 2009 se zpracovávají) na investice na ochranu životního prostředí vynaloženo 20,3 mld. Kč. Z této částky investice na nakládání s odpady činily 20,4 %, na nakládání s odpadními vodami 37,2 %, investice na ochranu ovzduší a klimatu činily 18,9 % a zbývající část představují další investice, jako je ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod, omezování hluku a vibrací a další. Můžeme říci, že investice na nakládání s odpady tvoří významný podíl z celkových investic vynakládaných na ekologii a jejich vývoj vykazuje neustále rostoucí trend, jak vyplývá z níže uvedeného grafu 7.

Zdroj: Výdaje na ochranu životního prostředí v ČR v roce 2008

Detailní informace o produkci odpadů a nakládání s nimi najdete v září 2010 na internetových stránkách www.czso.cz pod názvem Produkce, využití a odstraňování odpadů v roce 2009.

Odbor statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí

Český statistický úřad