Náboženské vyznání obyvatelstva

 

Českobratrská církev evangelická


Obdobně jako u Církve římskokatolické a Církve československé husitské ubyli rovněž Československé církvi evangelické ve srovnání s rokem 1991 věřící. Pokles o necelých devadesát tisíc osob, odpovídá, více než dvou pětinovému úbytku. K církvi se tedy při sčítání přihlásilo celkem 117 tisíc osob, které představují o něco více než jedno procento z úhrnu obyvatel a kolem čtyř procent všech věřících. Shodně jako u předcházející církve i zde převažují ženy nad muži. 68 tisíc žen tohoto vyznání odpovídá 58,1 % všech osob hlásících se k této církvi.

Rovněž u této církve jako u Církve římskokatolické, ale v ještě méně příznivé podobě, lze konstatovat velmi nízký podíl věřících v nejmladších věkových kategoriích a naopak vysoká procenta těchto věřících ve vyšším věku. Muži starší padesáti let odpovídají téměř třem pětinám všech mužů (58,5 %). V případě žen je tento podíl ještě vyšší, neboť překračuje dvě třetiny (67,8 %). Skladba mužů evangelíků je podstatně příznivější než žen, protože jejich podíly v mladších věkových kategoriích (např. 20-29, 30-39 let) dosahují výrazně vyššího procenta oproti ženám. Podobně v případě této církve nedošlo při srovnání s rokem 1991 jen k úbytku počtu věřících, ale také ke zhoršení jejich věkové skladby, spočívající především ve snížení nejmladší složky a naopak ke vzrůstu podílu vyšších věkových kategorií.

    Tab. 16 Osoby hlásící se k Českobratrské církvi evangelické podle věku


Na rozdíl od římskokatolických věřících jsou tito věřící poměrně proporcionálně rozděleni v jednotlivých velikostních kategoriích obcí, méně jich je pouze v nejmenších obcích a naopak více, asi jedna pětina všech má trvalé bydliště ve velkoměstech. Příslušníků Českobratrské církve evangelické nalezneme nejvíce ve Zlínském kraji, představují přibližně jednu sedminu všech, v hlavním městě Praze a kraji Pardubickém. Podle jednotlivých okresů je výrazně vyšší počet osob hlásících se k této církvi v okrese Vsetín, kde tvoří jednu dvanáctinu všech obyvatel. Mezi další okresy s relativně vyšším podílem obyvatel tohoto vyznání patří dále Žďár nad Sázavou (3,9 %) a okresy Nymburk (3,3 %) a Chrudim.

V případě samotných měst musíme na prvém místě jmenovat stejnojmenný Vsetín, kde 2 838 těchto věřících tvoří kolem desetiny všech obyvatel (9,7 %). Z dalších pak můžeme připomenout Nové Město na Moravě (7,1 %) a z těch malých Poličku a Třebechovice pod Orebem.

Na řadě míst mají vyšší počty osob hlásících se k evangelickému vyznání své historické důvody. Z oblastí, kde již po několik generací existují komunity těchto občanů je na prvém místě Valašsko (z hlediska územního pohledu okres Vsetín), dále území na Vysočině, hlavně kolem Nového Města na Moravě (okres Žďár nad Sázavou) a v Čechách rovněž Nymbursko. Právě zde vznikly po roce 1781 v souvislosti s vydáním tolerančního patentu císaře Josefa II nové sbory. Toleranční patent umožnil rozvoj i druhé větvi evangelické církve, v pojetí luterské reformace, která se na území naší republiky nachází na severu Moravskoslezského kraje v oblasti Těšínska (hlavně okres Frýdek-Místek, a dále Karviná, a Opava). Po peripetiích jejich vývoje se v současné době jedná o dvě evangelické církve - Evangelická církev augsburského vyznání v ČR a po rozpadu federace nově vzniklou Slezskou církvi evangelickou augsburského vyznání. Početností přihlášených věřících, obě církve čítají kolem 14 tisíc, se řadí na páté a šesté místo řebříčku církví podle počtu.
    Tab. 17 Okresy s nejvyššími počty osob českobratrského evangelického vyznání