Obyvatelstvo a bydlení v okresech česko-polského pohraničí - N


3.5. Struktura domovního fondu V polsko-českém po

3.5. Struktura domovního fondu

V polsko-českém pohraničí bylo při obou sčítáních sečteno 456 981 trvale obydlených domů, v tom 61,0 % na české straně a 39,0 % na polské straně. Jak již bylo zmíněno při hodnocení bytového fondu, na obou stranách hranice došlo v posledních letech k útlumu bytové výstavby. Podstatně nejstarší domovní fond vykázaly okresy na polské straně hranice. U dvanácti okresů byla většina domů postavena do roku 1944 – v okrese wałbrzyski dokonce více než 79 %, v okrese ząbkowicki 77,8 %, v okrese lwóvecki 75,6 %. Nejmladším bytovým fondem disponovalo město s právem okresu Jastrzębie Zdrój, ve kterém podíl domů postavených do roku 1944 činil pouhých 11,0 %.

Nejstarší domovní fond na české straně hranice vykázala její západní části – okresy Jablonec nad Nisou (54,3 % domů postavených resp. rekonstruovaných do roku 1945, průměrné stáří domů 58,0 let) a Liberec (53,3 % domů, průměrné stáří 58,1 let). K okresům s nejmladším domovním fondem patří okresy: Frýdek-Místek (20,1 % domů postavených do roku 1945), Karviná (22,5 %) a Opava (23,4 %).

Velikostní složení domů podle počtu bytů je ovlivněno odklonem od výstavby mnohabytových jednotek a rozvojem výstavby rodinných domů. Ve všech pohraničních okresech zcela jednoznačně převažovaly jednobytové domy (tzn. rodinné domy). Nejvyšší podíl těchto bytů byl na české straně dosažen v okrese Rychnov nad Kněžnou (73,8 %), na polské v okrese raciborski (87,1 %). Podíl dvoubytových domů se na české straně pohybuje v intervalu od 11,0 % v okrese Bruntál do 33,7 % v okrese Opava, na polské straně v rozmezí 5,7 % (okres raciborski) – 18,5 % (okres cieszyński). Bytové domy ve většině pohraničních okresů měly 5 – 9 bytů.


Zveřejněno dne: 31.07.2005
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.