Mezi českými cenzovými domácnosti bydlícími v bytech převažovaly domácnosti vícečlenné a v rámci nich pak domácnosti úplné, tzn. manželské páry resp. soužití druha a družky (tzv. faktická manželství) bez dětí nebo s dětmi. Nejvyšší podíl úplných rodin vykázal okres Opava (62,3 %), neúplných okres Jablonec nad Nisou (14,8 %). Opačných hodnot u úplných rodin dosáhl okres Liberec (51,5 %), u neúplných rodin okres Semily (11,2 %). Každým sčítáním se zvyšuje počet domácností jednotlivců, tzn. počet jednotlivých osob samostatně hospodařících, které žijí samy nebo bydlí s jinou domácností. Podíly těchto domácností se pohybují v intervalu od 24,6 % (okres Opava ) do 32,0 % (okres Liberec). Průměrný počet osob v domácnosti byl nejnižší v okresech Jablonec nad Nisou a Liberec (2,3 osob na jednu domácnost), nejvyšší v okrese Opava (2,6).

Situace na polské straně hranice je obdobná. Rozhodující podíl mezi domácnostmi zaujímaly vícečlenné domácnosti a v rámci nich pak (na rozdíl od české strany) domácnosti jednorodinné. Nejvyšší podíl těchto domácností vykázal okres wodzisławski (75,3 %), nejnižší město s právy okresu Jelenia Góra (64,7 %). Druhým nejčetnějším typem rodinných domácností jsou domácnosti dvourodinné – v okrese prudnicki dosáhl jejich podíl 5,3 %. Podíly domácností jednotlivců byly na polské straně hranice o několik procentních bodů nižší než jejich podíly v českých pohraničních okresech. Nejvyšší podíl dosáhlo město s právy okresu Jelenia Góra (29,4 %), nejnižší okres wodzisławski (21,5 %). Průměrný počet osob v domácnosti naopak dosáhl vyšších hodnot. Maximem byla hodnota v okrese nyski, ve kterém na 1 domácnost připadalo 3,1 osob, minimem hodnota ve městě s právy okresu Jelenia Góra (2,5 osob na jednu domácnost).