Obyvatelstvo a bydlení v okresech česko-polského pohraničí - N
3.3. Technické vybavení bytů Technické vybavení b
Přílohy
|
3.3. Technické vybavení bytů Technické vybavení bytů se v posledních letech výrazně zlepšuje. Na jeho zvyšování se podílí nejen nová výstavba, ale také poměrně rozsáhlá modernizace bytů. Vyšší úroveň technické vybavenosti vykazaly okresy na české straně hranice. Koupelnu v bytě a teplou vodu mělo ve všech okresech více než 90 % trvale obydlených bytů. Na polské straně takto vysoké podíly překročily pouze tři okresy – cieszyński a wodzislawski a město s právy okresu Jastrzebie Zdroj. Okres raciborski dosáhl téměř 94 % podíl ve vybavení bytu koupelnou a více než 85 % podíl ve vybavení bytů teplou vodou. Zbývající okresy dosáhly podstatně nižší úrovně vybavenosti trvale obydlených bytů. Z tohoto pohledu nejhorší podmínky bydlení byly zjištěny v okrese wałbrzyski, ve kterém pouze 71,7 % bytů mělo k dispozici koupelnu a 62,8 % bytů zdroj teplé vody v bytě i mimo byt. U napojení trvale obydlených bytů na plyn můžeme mezi jednotlivými okresy na polské i české straně pozorovat značné rozdíly. Nejvyšší podíl bytů takto technicky vybavených na české straně vykázal okres Karviná (84,7 %), na polské straně město s právem okresu Jelenia Góra (90,7 %). Na posledním místě pomyslného žebříčku se na české straně umístil okres Rychnov nad Kněžnou (18,9 %), na polské okres lwóvecki (33,9 %). Domovní zásobníky na plyn byly využívány především v polských okresech. Podíl bytů s vodovodem v roce 2001 dosáhl ve všech českých okresech alespoň 98 % a mezi jednotlivými okresy se příliš nelišil (rozdíl mezi okresem s nejmenším a největším podílem činil 1,0 procentního bodu). Větší diference u vybavení vodovodem v roce 2002 byla zřejmá v okresech na polské straně hranice. Pouze ve dvou případech podíl přesáhl 99 procentní hranici, rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším podílem dosáhl 5,8 procentního bodu. Sčítání v obou zemích ukázala podíl bytů vybavených splachovacím záchodem (vlastním či společným) především na polské straně. Na české straně hranice se podíl pohyboval od 93,1 % v okrese Jablonec nad Nisou do 98,5 % v okrese Karviná, na polské straně od 74,4 % v okrese wałbrzyski do 98,3 % ve městě s právem okresu Jastrzębie Zdrój. Postavení českých a polských okresů podle podílu centrálně dálkově vytápěných bytů bylo značně rozdílné. U českých okresů se výrazně odlišoval okres Karviná (60,0 % takto vytápěných trvale obydlených bytů). Rozdíl mezi tímto a nejnižším okresním podílem (okres Jeseník 5,5 %) dosáhl 54,5 procentních bodů. Na polské straně převažoval tento druh vytápění z 80,5 % u trvale obydlených bytů ve městě s právem okresu Jastrzębie Zdrój, z 44,8 % u města s právem okresu Jelenia Góra a z 39,7 % u okresu zgorzelecki. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou podílu dosáhl 69,6 procentního bodu. Ve zbývajících okresech převládl centrální místní způsob vytápění. I nadále zůstává určitá část bytů vytápěná kamny. Nejvyššího podílu takto vytápěných bytů na české straně dosáhl okres Rychnov nad Kněžnou (21,5 %), na polské straně okres ząbkowicki (35,7 %). |
Zveřejněno dne: 31.07.2005
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
