V okresech na polské straně hranice bylo však při sčítání sečteno větší procento osob ve věku 0 – 17 let. Tato část populace se bude postupně přesouvat do produktivního věku, což bude pro budoucí polský trh práce výhodou.

Míra ekonomické aktivity dosahovala v průměru všech sledovaných okresů na území česko-polského pohraničí 57,2 %. Průměrný ukazatel ekonomické aktivity vykázal vyšší hodnoty na české straně hranice (61,2 %) a pohyboval se v rozmezí od 58,6 % v okrese Frýdek-Místek po 63,7 % v okrese Liberec. Na polské straně byla na základě výsledku sčítání zjištěna průměrná míra ekonomické aktivity 52,4 %, její úroveň se pohybovala v intervalu od 48,1 % v okrese wałbrzyski do 56,6 % v okrese zgorzelecki .

Z počtu osob ekonomicky aktivních převažovali na obou stranách hranice zaměstnaní. Na české straně tvořili 89,1 % všech ekonomicky aktivních a v polských okresech 74,6 % těchto osob. Ukazatel zaměstnanosti se v českých okresech pohyboval od 47,9 % v okrese Karviná do 58,9 % v okrese Liberec a v okresech na polské straně hranice od 31,8 % v okrese wałbrzyski po 45,0 % v okrese cieszyński.

Pro výraznou část obyvatel starších 15 let v českých i polských příhraničních okresech (2,4 %) nebyla na základě výsledku sčítání zjištěna ekonomická aktivita. V českých okresech činil tento podíl v průměru pouze 1,0 %, na polské straně však dosáhl 4,1 %.

Největší rozdíly na trhu práce mezi českou a polskou částí pohraničí se projevily v nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných dosáhl v celém pohraničí 252,7 tisíc osob, výrazně větší část z tohoto počtu (62,3 %) byla zjištěna na území polských okresů. Míra nezaměstnanosti zjištěná na základě výsledků sčítání tak dosáhla v polských okresech výrazně vyšších hodnost, pohybovala se v intervalu od 17,1 % v okrese cieszyński po 34,5 % v okrese lwówecki. Rozpětí intervalu úrovně míry nezaměstnanosti v polských okresech činilo 17,4 procentních bodů. Míra nezaměstnanosti v českých okresech dosahovala hodnot od 5,6 % v okrese Rychnov nad Kněžnou do 18,7 % v okrese Karviná. Rozpětí intervalu hodnot tak bylo 13,1 procentních bodů.

Rozdíly mezi polskou a českou částí pohraničí lze sledovat i na základě struktury nezaměstnaných osob podle délky trvání nezaměstnanosti. Toto porovnání však je ovlivněno skutečností, že zatímco na polské straně byly tyto údaje zjištěny při sčítání, v české části byly převzaty z podkladů jednotlivých úřadů práce. Rozdíl ve struktuře nezaměstnaných je patrný na podílu osob ucházejících se o zaměstnání déle než jeden rok. V české části činil v průměru všech okresů tento podíl 39,3 % ze všech nezaměstnaných a v polské části 48,9 %.