Česká republika

V České republice patří sčítání k nejstarším statistickým akcím vůbec. První soupisy se uskutečnily již ve středověku, například k vojenským a daňovým účelům. Etapa tzv. moderních sčítání začala rokem 1869 a pokračuje v pravidelných desetiletých intervalech (s výjimkou období druhé světové války) dodnes.

Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Údaje byly zjišťovány podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března (rozhodný okamžik). Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři a sčítací revizoři. Jako sčítací obvod bylo vymezeno území základní sídelní jednotky nebo jeho část, ve které sběr údajů zajišťoval jeden sčítací komisař. Samostatné sčítací obvody tvořila zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, Policie České republiky, zařízení Vězeňské služby, uprchlické tábory a zastupitelské úřady v zahraničí.

Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna (i když zde neměla trvalý nebo dlouhodobý pobyt), na každý dům určený pro bydlení i neobydlený, na každý byt, i neobydlený. Domem se rozuměla stavba, která byla podle rozhodnutí stavebního úřadu určena pro bydlení a dále jiná stavba, ve které se nacházel alespoň jeden byt. Byt byl definován jako soubor místností (popřípadě jednotlivá místnost), který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňoval požadavky na trvalé bydlení.

Sčítání nepodléhali cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které sloužily k diplomatickým účelům.

Obsah sčítání (zjišťované údaje) stanovil zákon č. 158/1999 Sb. Všechny osoby měly povinnost uvést o sobě údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy. Za nezletilou osobu poskytl údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která měla ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale byla dočasně nepřítomná, poskytla údaje jiná osoba z její bytové domácnosti. Údaje o domu poskytl jeho vlastník; vykonával-li správu domu správce, poskytl údaje správce. Údaje o bytu poskytl jeho uživatel. V případě neobydleného bytu poskytl údaje o bytu vlastník domu, popřípadě bytu; vykonával-li správu bytu správce, poskytl údaje správce.

Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly použity sčítací tiskopisy: Sčítací list osob, Domovní list, Bytový list. Vzory sčítacích tiskopisů vymezila „Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora“ (Sbírka zákonů, částka 95, 13. října 2000).

Všechny údaje byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 1. březnu 2001.

Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v České republice respektovalo z hlediska obsahu, metodiky i zpracování údajů Rezoluci Ekonomické a sociální rady OSN z roku 1995 k programu světových sčítání a Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu, která zpracoval Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí.

Polsko

První, celorepublikové sčítaní lidů, domů a bytů proběhlo v Polsku v roce 1789. V posledním století se uskutečnilo kromě soupisu obyvatelstva v roce 1946 a 3 mikrocensů v letech 1974, 1984 a 1995 sedm sčítaní lidů, domů a bytů (1921, 1931, 1950, 1960, 1970, 1978, 1988).

Sčítaní lidů, domů a bytů v roce 2002 se konalo na základě zákona z 2. prosince 1999 (Sbírka zákonů z roku 2000 č. 1, pozice 1 a číslo 93, pozice 1 026). Sčítaní probíhalo ve dnech od 21. května do 8. června 2002, údaje byly zjišťovány podle stavu o půlnoci z 20. května 2002.

Pro Polsko bylo toto sčítaní velice důležité. Bylo prvním sčítáním po výrazných společensko – hospodářských a správních změnách, které proběhly v devadesátých letech. Tyto transformace vyvolaly řadu změn v demografických procesech, hluboké proměny společensko – ekonomické struktury obyvatelstva a také vznik nových jevů, v takové šíři předtím neznámých, jako např.: nezaměstnanost, bezdomovectví, imigrace cizinců do Polska a také zesílení krátkodobých migračních proudů polských občanů žijících v zahraničí, nové formy vlastnictví bytů.

Tematický obsah sčítaní v roce 2002:
- zeměpisné rozmístění obyvatelstva: místo trvalého a přechodného bydliště, migrace obyvatelstva (vnitřní a ze zahraničí);
- demografická charakteristika osob: pohlaví, věk, rodinný stav (právní a faktický);
- demografická charakteristika domácností a rodin: pozice osob v domácnosti a rodině, velikost a složení domácnosti a rodiny;
- sociální charakteristika osob: úroveň vzdělání a docházka do školy, stát narození, občanství, národnost a jazyk používaný v domácnosti;
- právní a biologická nesvéprávnost;
- ekonomicky aktivní obyvatelstvo: pracující, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní, pracující v soukromých zemědělských firmách, povolání, druh činnosti zaměstnávajícího podniku;
- hlavní a další zdroje obživy, sociální dávky;
- zdroje obživy domácnosti, jejich samostatné hospodaření a bydlení;
- domácnosti, rodinné domácnosti;
- byty obydlené a neobydlené, stav bytového fondu;
- velikost bytů a jejich vybavenost;
- charakteristika budov.
Údaje o obyvatelstvu byly rozšířené o údaje ze šetření o porodnosti žen a ze šetření o dlouhodobé migraci obyvatelstva, která proběhla v letech 1989 – 2002.

Základní údaje o osobách (jméno a příjmení, datum narození a pohlaví) v době sčítání nepřítomných, byly získány z evidence obyvatelstva. Všechny další otázky zůstaly ve sčítacích tiskopisech nezodpovězeny. Odhaduje se, že na základě údajů z evidence obyvatelstva bylo sečteno více než 700 tis. osob (kolem 2 % celkového počtu obyvatel, občanů Polska).

Sčítaní lidů, domů a bytů v Polsku v roce 2002 vztahovalo na:
- osoby trvale bydlící a přechodně bydlící v bytě, budově, objektu a místnostech,
- osoby bez jakéhokoliv bydliště,
- byty a budovy, ve kterých jsou obydlené nebo neobydlené byty, obydlená hromadná ubytovací zařízení a jiné obydlené místností, která nesplňují podmínky bytu.
Sčítaní lidů, domů a bytů v roce 2002 nevztahovalo na:
- zaměstnance diplomatických a konsulárních úřadů cizích států, členy jejich rodin a osoby požívající privilegií a imunit,
- osoby ucházející se o azyl,
- byty, budovy, objekty a místnosti ve vlastnictví diplomatických a konsulárních úřadů cizích států.
Do počtu obyvatel byli započítáni všichni obyvatelé s polským státním občanstvím bez ohledu na místo jejich pobytu (Polsko nebo zahraničí).

V okamžiku sčítání bylo přibližně 430 tis. osob odhlášeno z místa trvalého bydliště a současně nepřihlášeno k novému trvalému pobytu. Tento údaj byl zjištěn z evidence obyvatelstva. Značná část těchto osob dlouhodobě pobývala v cizině.

Sčítání zajišťovalo 161 tis. sčítacích komisařů. Tuto funkci mohly vykonávat pouze plnoleté a důvěryhodné osoby s minimálně středním vzděláním.

Území Polska bylo rozděleno sítí statistických regionů a obvodů. Statistický region se skládá z několika (ne však z více než 9) sčítacích obvodů, jeden sčítací obvod zahrnuje v průměru 68 bytů a přibližně 235 osob.