26. MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ


Mezinárodní srovnávání - metodika

Mezinárodní srovnávání - metodika


Počínaje letošním vydáním Statistické ročenky bude dříve publikovaná kapitola Mezinárodní přehledy nahrazena obsahově novou kapitolou nazvanou Mezinárodní srovnání. Dřívější přehledy vycházely z různých zdrojů dat a ne vždy u nich byla zajištěna totožná metodika. Proto od roku 2004 Český statistický úřad předkládá svým uživatelům několik ukazatelů, u nichž je jednotná metodika sestavování pro mezinárodní srovnání zajištěna. Mezi takové ukazatele patří i Strukturální ukazatele (Structural Indicators, SI), které jsou sestavovány v Eurostatu na základě pravidelně zasílaných údajů z národních statistik; některá data se přebírají od mezinárodních organizací (např. OECD, Evropská centrální banka).

       Pomocí SI se sleduje a hodnotí plnění cílů Lisabonského procesu, který odsouhlasila Rada Evropské unie v březnu roku 2000. Evropská unie si tehdy vytyčila strategický cíl stát se konkurenceschopnou a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu, s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností.

       SI zahrnují celkem 42 základních ukazatelů ze šesti oblastí. Výběr ukazatelů pro Statistickou ročenku 2004 je založen na tzv. krátkém seznamu SI, který zahrnuje 14 nejvýznamnějších SI a který bude stabilní pro následující tříleté období. Ukazatele jsou řazeny dle oblastí, ve kterých jsou obsaženy: národohospodářské ukazatele (tab. 26-1. a 26-2.), zaměstnanost (tab. 26-3. až 26-8.), inovace a výzkum (tab. 26-9. až 26-12.), ekonomická reforma (tab. 26-13. a 26-14.), sociální soudržnost (tab. 26-15. až 26-20.), životní prostředí (tab. 26-21. až 26-23.). Některé ukazatele se dělí dle pohlaví: celkem, muži, ženy.

       Jednotlivé země, jejichž hodnoty ukazatelů se v tabulkách srovnávají, jsou řazeny dle různých geopolitických celků a dále pak abecedně podle názvů zemí v češtině. Česko-anglický přehled názvů zemí je zařazen v metodickém úvodu této kapitoly v anglické verzi. Země jsou uvedeny ve zkrácených názvech.

      EU 15 je Evropská unie 15 zemí (do 30. 4. 2004: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko).

      Eurozóna (11 zemí) je území těch členských států Evropské unie, které přijaly euro jako společnou měnu v souladu se „Smlouvou o založení Evropského společenství“. Zvláštní vrcholné zasedání Evropské unie v květnu roku 1998 konstatovalo, že pro zavedení jednotné měny euro se kvalifikovalo 11 zemí Evropské unie (Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Španělsko). Kurzy měn těchto zemí k euru byly ke konci roku 1998 trvale fixovány ve formě přepočítacích koeficientů.

      Od roku 2001 k těmto zemím přistoupilo Řecko a odtud tedy Eurozóna (12 zemí). Jednotná měna euro ve formě bankovek a mincí byla pak k 1. 1. 2002 zavedena ve 12 zemích Evropské unie.

      Přistupující země jsou ty země, které 1. 5. 2004 vstoupily do Evropské unie (Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko).

      Kandidátské země jsou ty země, které usilují o vstup do Evropské unie (Bulharsko, Rumunsko, Turecko).

      Ostatní země doplňují srovnání o další 2 evropské země (členy ESVO), za něž jsou k dispozici srovnatelné údaje (Island, Norsko), a dále pak o země s vyspělou ekonomikou (Japonsko, Spojené státy).

Poznámky k tabulkám

Tab. 26-1. HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly (PPS)

       Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly (Purchasing Power Standards, PPS), EU 15=100. Objemový index HDP na 1 obyvatele je vyjádřen v procentech z průměru za Evropskou unii podle stavu před 1. 5. 2004 (tj. za EU 15=100). Údaje, z nichž je index vypočten, jsou vyjádřeny ve standardech kupní síly (PPS), což jsou jednotky umělé společné měny, ve kterých se vylučují rozdíly v cenové úrovni mezi zeměmi. Tím je umožněno provádět srovnání objemových (reálných) ukazatelů mezi zeměmi, tj. prostorové srovnání spíše než srovnání v čase.

Tab. 26-2. Produktivita práce (na 1 zaměstnanou osobu)

       HDP v PPS na 1 osobu zaměstnanou v EU 15 (EU 15=100).

Tab. 26-3. až 26-5. Míra zaměstnanosti (celkem, muži, ženy) Podíl zaměstnaných osob ve věkové skupině 15-64 let; podíl zaměstnaných mužů ve věkové skupině mužů 15-64 let; podíl zaměstnaných žen ve věkové skupině žen 15-64 let.

Tab. 26-6. až 26-8. Míra zaměstnanosti starších pracovníků (celkem, muži, ženy)

      Podíl zaměstnaných osob ve věkové skupině 55-64 let; podíl zaměstnaných mužů ve věkové skupině mužů 55-64 let; podíl zaměstnaných žen ve věkové skupině žen 55-64 let.

Tab. 26-9. Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj

      Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj v % HDP.

Tab. 26-10. až 26-12. Úroveň dosaženého vzdělání mladých (celkem, muži, ženy)

      Podíl osob se středním a vyšším vzděláním ve věkové skupině 20-24 let; podíl mužů se středním a vyšším vzděláním ve věkové skupině mužů 20-24 let; podíl žen se středním a vyšším vzděláním ve věkové skupině žen 20-24 let.

Tab. 26-13. Komparativní cenové úrovně

      Komparativní cenové úrovně konečné spotřeby domácností včetně nepřímých daní (EU 15=100).

Tab. 26-15. až 26-17. Diferenciace oblastní míry zaměstnanosti (celkem, muži, ženy)

      Mezioblastní variační koeficient míry zaměstnanosti (úroveň NUTS 2); mezioblastní variační koeficient míry zaměstnanosti mužů, resp. žen (úroveň NUTS 2). Ukazatel není aplikovatelný pro Dánsko, Irsko, Lucembursko, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maltu a Slovinsko, protože tyto země se skládají pouze z jedné nebo dvou úrovní NUTS.

Tab. 26-18. až 26-20. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (celkem, muži, ženy)

      Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob (12 měsíců a déle) na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob ve věkové skupině 15-64 let; podíl dlouhodobě nezaměstnaných mužů na celkovém počtu ekonomicky aktivních mužů ve věkové skupině 15-64 let; podíl dlouhodobě nezaměstnaných žen na celkovém počtu ekonomicky aktivních žen ve věkové skupině 15-64 let.

Tab. 26-21. Emise skleníkových plynů

      Celkové emise 6 hlavních skleníkových plynů uvedených v Kjótském protokolu jsou přepočteny na souhrnnou hodnotu pomocí ekvivalentů CO2 a poté vyjádřeny pomocí indexů jako procentní změna k základnímu roku 1990, tj. index 1990=100. Sleduje se naplňování cílů snížit emise podle Kjótského protokolu a podle Rozhodnutí Rady EU pro roky 2008-2012.

Tab. 26-22. Energetická náročnost hospodářství

      Hrubá spotřeba energie v zemi dělená HDP (ve stálých cenách, 1995=100) vyjádřená v kilogramech olejového ekvivalentu (kgoe) na 1 000 eur.

Tab. 26-23. Podíl výkonů v nákladní dopravě a HDP Podíl přepravních výkonů a HDP vyjádřený v tkm/HDP (ve stálých cenách roku 1995 v eurech), 1995=100.


* * *

      Kompletní sada SI je veřejně přístupná na internetových stránkách Českého statistického úřadu:
       Další informace z oblasti mezinárodního srovnání uváděné v předchozích letech v této kapitole budou ve větším rozsahu zveřejněny v samostatné publikaci vydávané mimo Ediční plán ČSÚ a na internetových stránkách ČSÚ

Zveřejněno dne: $datum
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.