„Co zasáhne děti, zasáhne celé lidstvo“

                                                Maria Montessori

Liberecký kraj se v říjnu roku 2006 připojil společně s dalšími regiony ke společné deklaraci evropských regionů nazvané "Demografická změna jako regionální výzva". Deklarace reaguje na významné demografické změny v populačním chování obyvatel způsobené poklesem úrovně porodnosti, stárnutím obyvatelstva a také mimo jiné emigrací mladých lidí. Upozorňuje na problémy, které tento vývoj s sebou může přinést v budoucnu.

Svůj podpis k deklaraci připojili představitelé všech tří regionů, na jejichž území se nachází Euroregion Neisse-Nisa-Nysa - za Liberecký kraj hejtman Petr Skokan, za svobodnou zemi Sasko Georg Milbradt a za Dolnośląskie vojvodství Rafal Borutko.

Významné změny v demografickém chování obyvatelstva se však nedotýkají jen iniciátorů vzniku této deklarace, ale téměř všech evropských regionů. Cílem společné deklarace evropských regionů je proto výzva ke společnému řešení demografických problémů.

Český statistický úřad Liberec společně se Statistickým úřadem svobodné země Sasko, Kamenz a Statistickým úřadem, Wrocław zpracoval publikaci "Děti v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa", která mimo jiné dokumentuje některé výše uvedené problémy. Právě předkládaná analýza vychází z dat statistických úřadů České republiky, Německa i Polska, které jsou doplněny údaji z externích zdrojů. Většina údajů z běžné statistiky obyvatelstva či údaje o školství, zdravotnictví, sociální a kulturní oblasti popisuje roky 2000 a 2005. Významným zdrojem dat za českou část se stalo sčítání lidu, domů a bytů uskutečněné v roce 2001, za německou část údaje z mikrocensů zaměřených na rodinu a děti, které proběhly v roce 2002 a za polskou část data ze sčítání z roku 2002.

Rozhodující část předkládaného materiálu je věnována demografickému vývoji, speciálně pak rozdílům ve věkovém složení obyvatelstva na jednotlivých stranách hranice v rámci Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa a také rozdílům v úrovni porodnosti, úmrtnosti a intenzitě migrace. V neposlední řadě publikace také velmi podrobně popisuje odlišnosti v počtu a struktuře dětské složky populace. Další stejně významnou součástí tohoto analytického materiálu je porovnání struktury rodin a podmínek bydlení v jednotlivých okresech euroregionu a následně pak sociálního prostředí, které spoluvytváří školské, zdravotnické, sociální a kulturní zázemí. Popis a hodnocení sociálních podmínek života obyvatel a zvláště pak dětí v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa však narážel na omezenou dostupnost dat a časté odchylky v metodice. V důsledku rozdílných metod zjišťování a chybějících regionálních dat má srovnání o skutečném sociálním prostředí dětí v této části jen omezenou vypovídající hodnotu.

Tvůrci publikace se při zpracování shodli na nezbytnosti zpracovat údaje za území okresů, na nichž se Euroregion Neisse-Nisa-Nysa rozkládá. Na české straně proto použité statistické údaje charakterizují okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily, na polské straně město s právy okresu Jelenia Góra a okresy bolesławiecki, jeleniogórski, kamiennogórski, lubański, lwówecki, zgorzelecki a złotoryjski a v některých vybraných případech je publikován i součet za členské obce z okresů nenáležejících k euroregionu. Na české a polské straně hranice členské obce euroregionu nevytváří spojité území. K 31. 12. 2006 bylo členy euroregionu na české straně 145 obcí z okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Děčín a Mladá Boleslav a na polské straně 43 obcí ze sedmi již zmíněných členských okresů a dvou nečlenských okresů (żagański a jaworski). Německá část euroregionu pak jako jediná tvoří ucelené území a prezentovaná statistická data vypovídají o městech s právy okresu Görlitz a Hoyerswerda a okresech Bautzen, Kamenz, Löbau-Zittau a Niederschlesischer Oberlausitzkreis.

Přesto publikace "Děti v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa" přináší řadu velmi zajímavých informací, ukazuje na výrazné rozdíly mezi jednotlivými okresy nacházejícími se na území Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa v demografickém vývoji a v sociálním prostředí obyvatel a v neposlední řadě potvrzuje opodstatněnost společné deklarace evropských regionů.