Sklizeň zemědělských plodin na Vysočině v roce 2023 – meziročně méně obilovin i brambor, více řepky

V roce 2023 se v Kraji Vysočina sklidilo 744 tisíc tun obilovin, bezmála desetina sklizně v ČR (9,3 %). Meziročně se sklizeň obilovin v kraji snížila o 60 tisíc tun (-7,4 %). Více než polovinu ze sklizně obilovin tvořila pšenice ozimá (458 tisíc tun), druhou nejrozšířenější obilovinou byl ječmen jarní (112 tisíc tun). Brambor se rovněž sklidilo méně - o 23 tisíc tun (-13 %) než v předchozím roce, celkem zhruba 156 tisíc tun. Meziroční růst přes 14 tisíc tun (+11,1 %) byl vykázán ve sklizni řepky, které se sklidilo necelých 142 tisíc tun.

Český statistický úřad již tradičně v tomto období zveřejňuje údaje o definitivní sklizni zemědělských plodin v předchozím roce. Kraj Vysočina jako typický venkovský region s vysokým podílem zemědělské půdy zaujímá v těchto přehledech významné místo.

Celková sklizeň obilovin na Vysočině v roce 2023 ve výši 744 tisíc tun byla třetí nejvyšší v rámci České republiky za Středočeským a Jihomoravským krajem. Podíl kraje na celkové sklizni obilovin v republice činil 9,3 %. Oproti předchozímu roku se sklizeň obilovin v kraji snížila o 60 tisíc tun (-7,4 %). Meziroční pokles celkové sklizně obilovin na Vysočině byl způsoben jednak o 4,5 tis. hektarů (-3,2 %) menší osevní plochou, tak i o 250 kg (-4,3 %) nižším hektarovým výnosem. Sklizených 5,5 tuny obilovin z jednoho hektaru znamená druhý nejmenší výnos ze všech krajů před krajem Karlovarským (5,45 t/ha). Nejvyšší výnos (6,51, respektive 6,48 t/ha) byl vykázán v Hlavním městě Praha a v kraji Ústeckém. Republikový průměr činil 6,07 t/ha.

V Kraji Vysočina je nejrozšířenější obilovinou pšenice ozimá, která zaujímá více než polovinu výměry osevní plochy obilovin. Sklizeň této obiloviny v roce 2023 ve výši 458 tisíc tun zrna zůstala v podstatě na úrovni předchozí sklizně (+0,8 %). Druhou nejrozšířenější obilovinou s takřka patnáctiprocentním podílem na sklizni obilovin v kraji je ječmen jarní. Toho bylo však v roce 2023 sklizeno o 42 tis. tun (-27,2 %) méně než předloni, tzn. 112 tisíc tun.

Zcela konkurenceschopnými jsou na podstatně menší výměře Vysočiny pěstované obiloviny žito, oves a triticale. Sklizeň žita na Vysočině ve výši téměř 21 tisíc tun je mezi kraji druhá nejvyšší za středočeskou sklizní a představuje 16,6 % republikové sklizně žita. Čtvrté místo po Jihočeském, Středočeském a Plzeňském kraji obsadila Vysočina ve sklizni ovsa a hybridní obiloviny triticale. 15 tisíc tun ovsa představovalo 12,6 % ze sklizně ovsa v ČR a přes 25 tisíc tun triticale znamenalo 12,1 % z celorepublikové sklizně této plodiny. Sklizňová plocha, na Vysočině spíše okrajově pěstované, kukuřice na zrno se v roce 2023 opakovaně významně snížila a netvořila již ani 1 % celkové výměry obilovin v kraji. To společně s 10% poklesem výnosu z 1 hektaru způsobilo meziroční propad sklizně kukuřice na zrno o necelých 5 tisíc tun na poloviční úroveň sklizně předchozího roku.

Ve sklizni luskovin se přes větší osevní plochu projevil třetinový propad hektarového výnosu. Kraj Vysočina se s produkcí necelých 9 tis. tun propadl na páté místo za krajem Středočeským, Jihomoravským, Ústeckým a Plzeňským. Sklizeň luskovin oproti roku 2022 na Vysočině klesla o 20,5 % a přerušila tak svůj růst posledních let.

Vysočina je tradičně dominantním krajem v pěstování brambor. Také v roce 2023 se kraj podílel na celkové produkci brambor v ČR téměř jednou třetinou. Ostatních brambor (konzumní, krmné a průmyslové) bylo na Vysočině sklizeno přes 156 tisíc tun, meziročně o 23 tisíc tun méně (-13 %). Osevní plocha brambor byla sice přibližně stejná, ale hektarový výnos se meziročně propadl o 4,27 tuny (-12,7 %).

Sklizeň řepky byla oproti roku 2022 o 11,1 % vyšší. Meziročně byly navýšeny osevní plochy řepky, a to o 3 645 hektarů, tj. o 9,7 %, a nepatrně vyšší byl i hektarový výnos (+1,2 %). Sklidilo se téměř 142 tisíc tun. Větší objem řepky byl sklizen pouze ve Středočeském kraji (293 tisíc tun). Sklizeň máku, druhé nejčastější olejniny na Vysočině, se meziročně sice propadla skoro o čtvrtinu, přesto sklizených 4 tis. tun máku znamená nejvyšší sklizeň mezi kraji a více než pětinu sklizně máku v republice.

Z ostatních zemědělských plodin zaujímá Vysočina první místo ve sklizni pícnin na orné půdě (v seně) a kukuřice na zeleno a siláž (v obou případech okolo 16 % z produkce ČR), což koresponduje s vysokými stavy skotu a také s vyšším stupněm zornění v méně příznivých oblastech. Na čtvrtém místě za Jihočeským, Plzeňským a Moravskoslezským krajem je sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů (8,3 % produkce ČR).

V hospodářském roce 2022/2023 spotřebovali zemědělci na Vysočině necelých 102 kg minerálních hnojiv v čistých živinách na 1 ha zemědělské půdy (asi o 7 kg méně než v celé ČR), z toho více než tři čtvrtiny (78,3 %) tvořila hnojiva dusíkatá. Spotřeba statkových hnojiv představovala celkem 7,4 tis. kg/ha, z čehož více než polovina (60 %) připadá na hnůj. Vápenných hnojiv bylo spotřebováno asi 235 kg/ha, tj. výrazně více než činí průměr ČR.

Kontakt:
Ing. Štěpánka Vampolová
Oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
Tel.: 567 109 080
E-mail: stepanka.vampolova@czso.cz