Charakteristika okresu Plzeň-jih
Povrch území tvoří mírně zvlněná pahorkatina, ve střední části s Přešticko-blovickou vrchovinou. Na východě se táhne pásmo Brdské vrchoviny s nejvyšším bodem "Nad Maráskem" (802 m n. m.). Z geologického hlediska tvoří oblast okresu usazené horniny algonkického až devonského stáří - břidlice a fylity, buližníky, vápence prostoupené vyvřelými spility. Místy se nachází i žula a její odrůdy (Štěnovice a okolí). V okrese jsou značná ložiska kaolinických zemin, barevných jílů a hlín (Dnešice a okolí). Podnebí okresu je vnitrozemského charakteru s delšími obdobími sucha. Klimaktický ráz podnebí je mírně teplý, suchý až mírně vlhký s nízkými srážkami vlivem dešťového stínu. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Úslava protékající okresem v délce 39 km, dále Radbuza s délkou 29 km a Úhlava 31 km. V okrese je i celá řada rybníků, z nichž největší je Žinkovský o rozloze 57,8 ha a Merklínský 35,8 ha. Významné je i lesní bohatství s nejrozsáhlejším komplexem lesů na východě na úpatí Brd. Za významnou část přírodního bohatství lze považovat zemědělskou půdu, která pokrývá 60,1% celkové plochy okresu, a lesní porosty, které tvoří 30,2% jeho rozlohy.
Okres Plzeň-jih vznikl v roce 1960 z území dřívějšího okresu Blovic a části dřívějších okresů Plzeň-venkov, Přeštice, Stod, Blatná, Rokycany, Horažďovice a Klatovy. V uvedeném roce přešlo do okresu 194 obcí. Během dalších let docházelo postupně k různým administrativně-správním změnám. Výsledkem je správní rozdělení okresu k 31. 12. 2009, kdy okres Plzeň-jih zahrnoval 90 obcí.
Jako jeden z mála okresů v České republice neměl a nemá okres Plzeň-jih vlastní okresní město. Jeho funkci nahrazovalo město Plzeň a 7 měst lokalizovaných rovnoměrně v rámci okresu. Reforma územní veřejné správy byla legislativně završena schválením zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem (POU) a stanovení obcí s rozšířenou působností (ORP) ve znění pozdějších předpisů. Vymezení ORP vycházelo ze stanovisek zastupitelstev obcí, z určení minimálního počtu obyvatel v příslušném správním obvodu a ze souhrnu geografických kritérií (dostupnost centra, hustota osídlení, dojížďka za prací, aj.). Okres Plzeň-jih, který dříve spravoval okresní úřad, se administrativně rozdělil na 4 ORP (Blovice, Nepomuk, Přeštice a Stod).
Územím okresu probíhá několik důležitých dopravních tras. V železniční dopravě je to zejména trať Plzeň-České Budějovice, jejíž elektrifikace významně ovlivňuje rychlost dopravy a příznivě zlepšuje životní prostředí. Neméně významné jsou i tratě Plzeň-Klatovy (Železná Ruda) a Plzeň-Domažlice v návaznosti na přechody do SRN. Přes území okresu vedlo v roce 2009 celkem 788 km silnic, z toho dálnic 8 km, silnic I. třídy 83 km, a to ve směrech na České Budějovice, na Klatovy a na Domažlice. Silnic II. třídy bylo v okrese 210 km a III. třídy 488 km.
Zásoby nerostných surovin, které představují potenciál pro rozvoj zpracovatelského průmyslu, se v okrese Plzeň-jih využívají zejména pro průmysl stavebních hmot zastoupený především firmou Lassesberger a.s.
V zemědělství Plzeňského kraje hraje okres Plzeň-jih významnou roli. Podle údajů k 31. 12. 2009 se zde hospodařilo na 59 473 ha zemědělské půdy, z toho připadá 42 821 ha na půdu ornou, tj. 72,0% zemědělské půdy. Rostlinná výroba je orientována zejména na pěstování pšenice, ječmene, brambor, řepky a kukuřice (na zeleno i na siláž). Živočišná výroba se soustřeďovala především na chov skotu, prasat a drůbeže.
Ve školním roce 2008/2009 bylo v okrese Plzeň-jih 33 mateřských škol, 24 základních škol a dále 1 gymnázium. Počty středních škol - odborné vzdělávání a oborů nástavbového studia nejsou vzhledem k odlišné stávající metodice vykazování proti minulým obdobím na úrovni okresu k dispozici.
Pro potřeby zdravotnictví fungovala v roce 2009 v okrese 1 nemocnice, 14 ostatních samostatných zdravotnických zařízení, 2 odborné léčebné ústavy a 14 lékáren. Zdravotní péči zajišťovalo 198 lékařů. Na jednoho lékaře připadalo 310 obyvatel. Průměrné procento pracovní neschopnosti činilo v roce 2009 v okrese 4,671%.
V rámci Plzeňského kraje patří okres Plzeň-jih k oblastem s nižší mírou nezaměstnanosti. K 31. 12. 2009 bylo evidováno v okrese 2 285 uchazečů o zaměstnání, což odpovídá 6,83% míře registrované nezaměstnanosti. Ve srovnání s ostatními okresy podle nejnižší míry nezaměstnanosti zaujímal okres Plzeň-jih 2. místo v kraji. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazoval okres Tachov s 13,43%. Relativně příznivý trend v zaměstnanosti je dán polohou okresu (ve vztahu ke krajskému městu) a dopravní dostupností. Jde v podstatě o jakési zázemí krajského města, které poskytuje velké části obyvatel okresu nejen zaměstnání, ale také většinu školních, zdravotních, kulturních a jiných služeb. K 31. 12. 2009 evidoval úřad práce v okrese Plzeň-jih 134 volných pracovních míst, tj. 17,1 uchazečů na 1 volné pracovní místo. Nezaměstnaní absolventi a mladiství představovali v okrese Plzeň-jih z celkového počtu nezaměstnaných 8,9%.
Životní prostředí okresu Plzeň-jih lze v rámci kraje hodnotit celkem příznivě, je ovlivněno svým venkovským charakterem, nízkým podílem průmyslu a svými přírodními a klimatickými podmínkami. Hodnoty měrných emisí základních znečisťujících látek tuhých, oxidu siřičitého a oxidu dusíku jsou jedny z nejnižších v kraji. Hodnoty měřených emisí oxidu uhelnatého a uhlovodíků se pohybují kolem průměrné hodnoty kraje. Podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny byla na území okresu vyhlášena maloplošná chráněná území (přírodní památky a přírodní rezervace). Po lesních přístupových cestách ze Ždírce a Měcholup je dostupná národní přírodní rezervace smíšeného porostu Chejlava o rozloze 25,9 ha. V části Brdského pohoří v okolí Nových Mitrovic se zachovaly nejcennější zbytky přirozených horských, převážně bukových lesů. Přírodní rezervace Chynínské buky je stará bučina téměř pralesového rázu s bohatou hájovou květenou. Jiný charakter má rezervace Fajmanova skála, kde zvětráváním žulových skal vzniklo rozsáhlé kamenné moře, na němž rostou pokřivené staleté borovice. Severně od Mítova se rozkládá bukojedlová rezervace s bohatou květenou Kokšín. Přírodní rezervace teplomilné vzácné a chráněné květeny Zlín se nachází na Přešticku poblíž Dolní Lukavice.
Okres Plzeň-jih svým charakterem, čistým životním prostředím i geografickou polohou přispívá k rozvoji rekreace a cestovního ruchu. Za zmínku stojí barokní zámek v Nebílovech, dominanta nepomucké oblasti Zelená hora se zámkem, historicky významná zřícenina gotického hradu Vlčtejn a pseudorenesanční zámek Žinkovy. Zajímavá oblast je i oblast Přešticka nejen svými architektonicko-sakrálními stavbami, ale i svými rodáky (hudební skladatel J. J. Ryba a architekt a stavitel J. Hlávka). V okolí Stodu se nalézá obec Chotěšov s bývalým klášterem premonstrátek ze 13. století. Zachovalou lidovou architekturu představují obce Mítov, Lipnice a Řesanice, které byly vyhlášeny vesnickou památkovou zónou. Na území okresu Plzeň-jih vznikly tyto mikroregiony: Nepomucko, Přešticko, Radbuza a Úslava. Snahou je na základě dobrovolného sdružení obcí společné řešení problémů rozvoje příslušného území. Téměř všechny obce okresu jsou zapojeny do činnosti některého z těchto mikroregionů, některé obce jsou sdruženy i mimo okres.