Vloni zemřelo v Česku nejvíce lidí od konce války
1. února 2022
Podle dosud dostupných údajů z hlášení o úmrtí zemřelo v loňském roce 139,6 tisíce obyvatel České republiky. Jde o vůbec nejvyšší roční počet úmrtí v naší poválečné historii. Zemřelých bylo o více než 10 tisíc víc než v prvním pandemickém roce 2020.
„Po patnáctiprocentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se v roce 2021 počet zemřelých meziročně zvýšil o dalších osm procent. Celkem během posledního kalendářního roku zemřelo 139,6 tisíce obyvatel Česka, což je nejvíce od konce druhé světové války,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. K nejvyššímu počtu úmrtí přitom došlo v prvním čtvrtletí 2021. Měsíční počet zemřelých vrcholil v březnu (16,8 tisíce), druhý nejvyšší byl v lednu (16,2 tisíce), třetí v únoru (13,8 tisíce). V těchto měsících zemřelo o 39 až 63 % obyvatel více než v průměru posledních pěti let před propuknutím pandemie onemocnění covid-19 (2015–2019). Výrazně nadprůměrné (o 43 a 42 %) však byly počty zemřelých i na konci roku, v listopadu (12,7 tisíce) a prosinci (13,7 tisíce).
Období vysoké úmrtnosti bylo v roce 2021 výrazně delší než v roce 2020, což potvrzují také denní počty zemřelých. Zatímco v roce 2020 bylo zaznamenáno 89 dnů s počtem zemřelých minimálně o čtvrtinu vyšším oproti průměrnému počtu z let 2015–2019, v roce 2021 jich bylo 168. K maximu úmrtí došlo 15. března, kdy zemřelo 619 osob. Vlna zvýšené úmrtnosti v závěru roku byla již nižší, vrcholila počtem 535 zemřelých 1. prosince.
Také v roce 2021 se nepříznivá epidemická situace projevila více u mužů, u nichž počet úmrtí vzrostl o 10 %, zatímco u žen o 6 %. Vedlo to k prohloubení rozdílu očekávané průměrné délky života žen a mužů. „První odhad naděje dožití při narození pro rok 2021 ukazuje na její další nemalý pokles. U mužů o 1,1 roku a u žen o 0,8 roku, tedy ještě o něco větší než v roce 2020. Předběžné hodnoty naděje dožití 74,2 roku pro muže a 80,6 pro ženy odpovídají situaci z období let 2009 a 2010,“ upozorňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Mezi zemřelými meziročně přibylo nejvíce sedmdesátníků, a to o více než 5,8 tisíce, resp. o 16 %. K této věkové skupině se však řadí početné generace narozených ve 40. letech 20. století. „Úmrtnost se mezi roky 2020 a 2021 zhoršila nejvýrazněji u 55–74letých, a to v průměru o 16 %. Oproti roku 2019 byla jejich úmrtnost vyšší o čtvrtinu. Nejstarších seniorů nad 80 let zemřelo vloni stejně jako v roce 2020. Obdobná byla i jejich míra úmrtnosti, což však znamená, že zůstala nadále o 15 % vyšší než před pandemií,“ dodává Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Nejvýraznější byl v roce 2021 meziroční nárůst počtu zemřelých v Královéhradeckém (o 14 %) a Karlovarském (o 13 %) kraji, kde byla zaznamenána nejsilnější jarní vlna zvýšené úmrtnosti s výrazným únorovým vrcholem nadúmrtnosti. Naopak nejmírnější byl meziroční nárůst počtu zemřelých ve Zlínském kraji (o 2 %), resp. v Kraji Vysočina, kde meziročně stagnoval.
Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad
Související datový výstup:
Počet zemřelých (aktualizace týdenních časových řad)
Metodická část:
Údaj o celkovém počtu zemřelých v roce 2021 bude v příštích týdnech ještě mírně růst v důsledku dodatečných hlášení (zejména těch o úmrtí v zahraničí). Konečný celkový počet zemřelých za rok 2021 vycházející ze statistiky ČSÚ bude zveřejněn 21. 3. 2022 spolu s předběžnými výsledky celé demografické statistiky.
Data o struktuře zemřelých podle příčin smrti v roce 2021 jsou zatím dostupná, jako předběžná, pouze za 1. pololetí. Zveřejněna byla v publikaci Zemřelí podle zkráceného seznamu příčin smrti v ČR a krajích, pololetní data - 2017 až 2021.
Grafická část:
