Demografický obraz zemí Koruny české za první světové války v publikaci ČSÚ
V roce 1918 končila doma i v zákopech světová válka - za krutého nedostatku základních životních potřeb. Nastupovala však hrůzostrašná epidemie španělské chřipky, která si vyžádala více mrtvých než byl počet padlých na frontách - ten se odhaduje na 10 milionů, počet obětí chřipkové pandemie na 20-40 milionů. Válka a její důsledky zasahují do vývoje obyvatelstva vskutku drastickým způsobem. Od roku 1785 až do 90. let 20. století byla 1. světová válka jediným víceletým obdobím, v němž v českých zemích docházelo k přirozenému úbytku obyvatelstva. Civilní statistika však není schopna – a většinou ani oprávněna - válečné ztráty registrovat. Nicméně demografové dokáží například odhadnout ztráty na nenarozených dětech v důsledku válečných událostí, ztráty na uzavřených manželstvích apod. Podle výpočtů demografa Vladimíra Srba činil u nás počet padlých během války 1914 – 1918, neregistrovaných v civilních matrikách, zhruba 300 000 osob. Mnohem vyšší však byly reprodukční ztráty: v důsledku války klesala sňatečnost, porodnost a zvyšovala se úmrtnost. Celkem lze demografické ztráty za první světové války v českých zemích vyjádřit číslem 910 000 osob. Zejména poklesem plodnosti válka způsobila rozkolísání do té doby pravidelné věkové struktury obyvatelstva, v níž vznikl několikaletý hluboký zářez, patrný ještě na počátku 21. století.
Demografické ztráty 1914-1918
Ukazatel | Padlí ve válce | Reprodukční ztráty |
V tom
|
Celkem | |
Ztráty na živě narozených |
Vyšší úmrtnost civil. obyvatelstva |
||||
Absolutní počet | 300 000 | 610 000 | 550 000 | 60 000 | 910 000 |
Podíl (%) obyvatelstva v roce 1914 |
2,9 | 5,9 | 5,3 | 0,6 | 8,8 |
Podrobný demografický obraz českých zemí za první světové války podává nová publikace Českého statistického úřadu Přirozená měna obyvatelstva v zemích Koruny české v letech 1. světové války 1914 až 1918.
Obsah nové publikace ČSÚ tvoří rekonstruovaná data o přirozeném pohybu obyvatelstva českých zemí v letech 1914-1918. Přestože tyto údaje byly zpracovány již po 2. světové válce Státním úřadem statistickým (SÚS), zůstávaly stále uchovány pouze v rukopisných tabulkách a nebyly dosud nikde uveřejněny. Musíme však upozornit na skutečnost, že zatímco sumární absolutní počty vycházejí z předběžných údajů a jsou tudíž spolehlivé, na ostatní data je nutné pohlížet jako na rekonstrukci.
*střední stav obyvatelstva
Tab. 1. Přehled přirozené měny obyvatelstva českých zemí v letech 1914-1918
Rok | Země | Sňatky | Narození | Zemřelí |
Přirozený
přírůstek
|
||
živě
|
mrtvě
|
celkem
|
|||||
1914
|
Čechy |
43 242
|
171 926
|
5 062
|
176 988
|
123 821
|
48 105
|
Morava a Slezsko |
15 310
|
85 339
|
2 111
|
87 450
|
58 160
|
27 179
|
|
celkem |
58 552
|
257 265
|
7 173
|
264 438
|
181 981
|
75 284
|
|
1915
|
Čechy |
28 353
|
125 572
|
3 556
|
129 128
|
131 360
|
-5 788
|
Morava a Slezsko |
8 835
|
63 085
|
1 590
|
64 675
|
62 540
|
545
|
|
celkem |
37 188
|
188 657
|
5 146
|
193 803
|
193 900
|
-5 243
|
|
1916
|
Čechy |
23 695
|
87 698
|
2 708
|
90 406
|
122 708
|
-35 010
|
Morava a Slezsko |
9 031
|
45 120
|
1 191
|
46 311
|
57 088
|
-11 968
|
|
celkem |
32 726
|
132 818
|
3 899
|
136 717
|
179 796
|
-46 978
|
|
1917
|
Čechy |
26 301
|
77 428
|
2 410
|
79 838
|
126 970
|
-49 542
|
Morava a Slezsko |
11 053
|
42 510
|
1 059
|
43 569
|
55 584
|
-13 074
|
|
celkem |
37 354
|
119 938
|
3 469
|
123 407
|
182 554
|
-62 616
|
|
1918
|
Čechy |
37 503
|
73 578
|
2 307
|
75 885
|
159 381
|
-85 803
|
Morava a Slezsko |
17 739
|
39 911
|
1 024
|
40 935
|
68 348
|
-28 437
|
|
celkem |
55 242
|
113 489
|
3 331
|
116 820
|
227 729
|
-114 240
|
V roce 1914 bylo v českých zemích uzavřeno celkem 58,5 tisíc sňatků (viz Tab.2.), hrubá míra sňatečnosti dosahovala 5,9 ‰. Do roku 1916 se sňatečnost poměrně rychle snižovala (na 3,3 ‰), poté došlo k opětovnému nárůstu (na 5,7 ‰ v roce 1918). Na Moravě a ve Slezsku bylo v roce 1918 uzavřeno dokonce o 15 % sňatků více než v roce 1914. I přes velmi dynamický vývoj zůstala patrná sezónní variabilita sňatečnosti. Lidé vstupovali do manželství především v únoru a v listopadu, minimální úhrny sňatků každoročně připadaly na březen a prosinec. Na výběr data konání svatby měly tedy stále výrazný vliv události církevního a hospodářského roku.
Nevěsty byly v naprosté většině případů svobodné, podíl vdov kolísal mezi 6-9 %. Na Moravě a ve Slezsku bylo procento vdov mezi nevěstami vždy mírně vyšší než v Čechách. Rozvedené ženy představovaly zcela zanedbatelnou část. Mezi ženichy bylo ovdovělých více, jejich podíl se pohyboval v rozmezí 12-17 % a stejně jako u nevěst byl na Moravě a ve Slezsku vyšší než v Čechách. Přes čtyři pětiny sňatků byly uzavírány mezi svobodnými lidmi. Vdovci vstupovali do dalšího manželství především se svobodnými ženami, a to zhruba dvakrát častěji než se vdovami. Vdovy se však častěji znovu provdávaly za ovdovělé muže než za svobodné.
Z údajů o struktuře sňatečnosti podle náboženského vyznání je patrné, že sňatky mezi sebou uzavírali nejčastěji lidé stejného náboženského vyznání.
1914
|
Nevěsty | ||||
celkem
|
svobodné
|
rozvedené
|
ovdovělé
|
||
Ženichové | celkem |
100,00
|
93,86
|
0,03
|
6,12
|
svobodní |
87,73
|
85,20
|
0,01
|
2,52
|
|
rozvedení |
0,04
|
0,03
|
0,01
|
0,01
|
|
ovdovělí |
12,23
|
8,63
|
0,01
|
3,58
|
1918
|
Nevěsty | ||||
celkem
|
svobodné
|
rozvedené
|
ovdovělé
|
||
Ženichové | celkem |
100,00
|
92,06
|
0,01
|
7,93
|
svobodní |
84,95
|
81,73
|
0,01
|
3,21
|
|
rozvedení |
0,08
|
0,07
|
-
|
0,01
|
|
ovdovělí |
14,97
|
10,26
|
-
|
4,71
|
Narození
Celkový počet narozených dětí se v českých zemích v průběhu let 1914-1918 intenzivně snižoval. Poklesl v tomto období o více než polovinu a hrubá míra celkové porodnosti se snížila z 26,7 ‰ na 12,1 ‰. Vypuknutí 1. světové války v létě 1914 se projevilo ve velmi razantním úbytku počtu narozených během roku 1915. V lednu 1915 se živě narodilo celkem 21,5 tisíc dětí, v lednu roku 1916 už pouze 12,4 tisíc, což představuje pokles o 42 %. Snižování počtu narozených pokračovalo i v následujících dvou letech, i když podstatně mírnějším tempem. Uvedený vývoj probíhal s přibližně stejnou intenzitou v Čechách i na Moravě a ve Slezsku.
Tab. 3. Počet narozených dětí v českých zemích v letech 1914-1918
Narození |
1914
|
1915
|
1916
|
1917
|
1918
|
celkem |
264 438
|
193 803
|
136 717
|
123 407
|
116 820
|
v manželství |
234 882
|
173 531
|
120 534
|
108 414
|
101 067
|
mimo manželství |
29 556
|
20 272
|
16 183
|
14 993
|
15 753
|
mimo manželství (%) |
11,2
|
10,5
|
11,8
|
12,1
|
13,5
|
narození živě |
257 265
|
188 657
|
132 818
|
119 938
|
113 489
|
narození mrtvě |
7 173
|
5 146
|
3 899
|
3 469
|
3 331
|
hmcp* |
26,7
|
19,6
|
13,9
|
12,7
|
12,1
|
index mrtvorozenosti* |
2,79
|
2,73
|
2,94
|
2,89
|
2,94
|
* hrubá míra celkové porodnosti (celkový počet narozených na 1000 obyvatel středního stavu)
** počet mrtvě narozených na 100 dětí narozených živě
Během sledovaného období mírně vzrostl relativní počet mrtvě narozených dětí. Na mrtvorozenost významný vliv i legitimita dětí, což se projevilo zejména v letech 1915-1917, kdy byl počet mrtvě narozených mezi nemanželskými dětmi přibližně dvojnásobný ve srovnání s dětmi narozenými v manželství. Podíl nemanželských dětí na celkovém počtu narozených se počínaje rokem 1916 zvyšoval. V roce 1914 se v českých zemích narodilo mimo manželství 11,2 % dětí, v roce 1918 již 13,5 %; na Moravě a ve Slezsku byl nárůst výraznější. Procento narozených mimo manželství úzce souviselo s věkem matky. Z dětí, které se v letech 1914-1918 narodily matkám mladším dvaceti let, bylo více než 60 % nemanželských. Tato hodnota se s rostoucím věkem matek snižovala, především do věku 25-29 let. V porovnání s rokem 1914 bylo v roce 1918 zastoupení narozených mimo manželství vyšší ve všech pětiletých věkových skupinách matek.
Tab. 4. Podíl narozených mimo manželství podle věku matky v českých zemích v období 1914-1918 (100 % = celkový počet dětí narozených matkám v dané věkové skupině)
Rok
|
Věk matky
|
Celkem
|
|||||||
-19
|
20 - 24
|
25 - 29
|
30 - 34
|
35 - 39
|
40 - 44
|
45 - 49
|
50+
|
||
1914
|
61,6
|
24,5
|
6,2
|
3,3
|
2,1
|
1,4
|
-
|
-
|
11,2
|
1915
|
62,6
|
23,9
|
5,8
|
3,4
|
2,0
|
2,3
|
-
|
28,9
|
10,5
|
1916
|
65,0
|
29,7
|
8,0
|
3,7
|
2,5
|
2,2
|
2,6
|
46,4
|
11,8
|
1917
|
67,3
|
31,2
|
9,3
|
4,0
|
3,0
|
4,2
|
3,6
|
0,0
|
12,1
|
1918
|
63,5
|
32,0
|
10,0
|
5,5
|
3,7
|
2,3
|
1,0
|
8,9
|
13,5
|
Zemřelí
V období 1. světové války se přechodně zastavil dlouhodobý proces snižování úmrtnosti, který u nás probíhal zhruba od poslední čtvrtiny 19. století. Hrubá míra úmrtnosti v letech 1914-1917 kolísala mezi 18,3 ‰ a 19,6 ‰, v roce 1918 však prudce vzrostla na 23,7 ‰ a počet zemřelých dosáhl o více než čtvrtinu vyšší úrovně než v roce 1914. Na podzim roku 1918 totiž postihla celou Evropu pandemie tzv. španělské chřipky, která způsobila smrt desítek milionů lidí (podle různých odhadů 20-40 milionů). České země byly chřipkou zasaženy v říjnu. Zatímco v předcházejících čtyřech letech připadalo na tento měsíc 13,2-14,6 tisíc zemřelých, v říjnu 1918 zemřelo 43,3 tisíc a v listopadu 28,1 tisíc lidí. Kromě tohoto roku docházelo k nejvyšším počtům úmrtí vždy na začátku jara, nejméně lidí umíralo zpravidla koncem léta.
Pozn.: Čechy, Morava a Slezsko, celkem obě pohlaví, celkový počet zemřelých v daném roce: 182 554.
Zhruba šestina až pětina živě narozených dětí se v letech 1914-1918 nedožila svých prvních narozenin Z nemanželských dětí mladších jednoho roku však umírala více než čtvrtina, neboť tyto děti často žily ve výrazně horších životních podmínkách nebo byly odkládány do nalezinců. Především z důvodu vysoké kojenecké úmrtnosti tvořily děti ve věku 0-4 roky nejpočetnější skupinu zemřelých. V prvních dvou válečných letech přesahoval jejich podíl 30 % z celkového počtu zemřelých. Do roku 1918 se vlivem nízké porodnosti snížilo zastoupení dětí mladších 5 let mezi zemřelými na 14 %. Naopak se každoročně zvyšoval počet - a kromě roku 1918 - i podíl osob zemřelých ve věku nad 60 let. V ostatních věkových skupinách nedocházelo podle dostupných dat k výraznějším změnám až do roku 1918, kdy nastal razantní nárůst počtu zemřelých, zejména ve věku 15-40 let. Šlo o důsledek zmíněné chřipkové epidemie, jíž podléhali převážně lidé tohoto věku. Mezi obětmi epidemií a infekcí byli nejčastěji lidé ve věku 15-39 let, dominantní skupinou příčin smrti se však tyto nemoci stávaly již od věkové kategorie 1-4 roky. Zatímco však dospělí podléhali z infekčních chorob téměř výhradně tuberkulóze, mezi dětmi byly hojně rozšířené též spalničky a tzv. zajíkavý (černý) kašel.
/csu/czso/prirozena-mena-obyvatelstva-v-zemich-koruny-ceske-v-letech-1-svetove-valky-1914-az-1918-n-y1naizbqp2