Ukazatele výzkumu a vývoje

B. Statistika výzkumu a vývoje v České republice

Pojmy výzkum a vývoj jsou v ČR definovány zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Tento zákon upravuje systém státní podpory výzkumu a vývoje a s tím souvisejících práv a povinností právnických a fyzických osob zabývajících se výzkumem a vývojem a státních orgánů zajišťujících jejich podporu. Definice výzkumu a vývoje ve výše jmenovaném zákoně je totožná s definicí uvedenou v příručce Frascati.

Výzkum je systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury a společnosti, a to metodami, které umožňují potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků. Pro účely tohoto zákona se rozlišuje:

1. Základní výzkum zahrnuje experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků, bez úvah o jejich konkrétní aplikaci.
2. Aplikovaný výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi. Výsledky aplikovaného výzkumu jsou směřovány ke specifickému a praktickému cíli.

Příklady činností z vybraných oblastí zařazených do nebo vyjmutých z měření výzkumu a vývoje (hranice výzkumu a vývoje) dle Frascati manuálu jsou uvedeny v příloze č.1.

Roční statistické šetření ČSÚ o výzkumu a vývoji v ČR

Ukazatele VaV jsou v ČR sledovány vyčerpávajícím statistickým zjišťováním, prostřednictvím jediného formuláře: Roční výkaz o výzkumu a vývoji (VTR 5-01) – viz. příloha č.6. Výkaz je součástí Programu statistických zjišťování, který je nyní každoročně stanoven a zveřejněn vyhláškou ČSÚ podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, v platném znění.

Uvedené statistické šetření plně respektuje metodické principy EU a OECD uvedené ve Frascati manuálu a Nařízení Komise Evropských společenství pro statistiku vědy a technologie č.753/2004 ze dne 22.dubna 2004. Toto šetření je určeno k měření lidských a finančních zdrojů určených k výzkumným a vývojovým činnostem (ukazatele VaV z hlediska “vstupů“). Od roku 2001 je pro dopočet údajů za zpravodajské jednotky, které ve stanoveném termínu výkaz nepředložily (tzv. non-response), využíváno matematicko-statistických metod.

Okruh zpravodajských jednotek – základní soubor

Zpravodajskými jednotkami (dále jen ZJ) v oblasti statistického zjišťování výzkumu a vývoje, dle doporučení obsaženého ve Frascati manuálu, jsou všechny právnické a fyzické osoby, které provádějí výzkum a vývoj jako svoji hlavní nebo vedlejší činnost bez ohledu na počet jejich zaměstnanců nebo odvětví ve kterém působí (OKEČ). Základním kritériem pro rozlišování výzkumných a vývojových činností je patrná přítomnost prvku novinky (inovace) ve výzkumu a vývoji. Podrobnější vymezení činností, které spadají či nespadají do oblasti výzkumu a vývoje, je uvedeno ve výkazu VTR 5-01, v části: Metodické vysvětlivky (viz příloha č. 6).

Český statistický úřad každoročně aktualizuje stávající databázi zpravodajských jednotek zabývajících se výzkumem a vývojem, a to na základě spolupráce s Radou vlády pro výzkum a vývoj, na základě odpovědí na dotazy v jiných statistických zjišťováních, zda ZJ provádějí výzkum a vývoj (např. ve výkazech pro vybraná produkční odvětví) a dále z administrativních zdrojů.

V České republice se zabývají výzkumem a vývojem výzkumná pracoviště podnikatelského sektoru (firmy, finanční instituce, zaměstnavatelé), zaměstnanci vysokých škol, vědecká pracoviště Akademie věd ČR, samostatné výzkumné ústavy, rezortní ústavy a další pracoviště.

Základní členění zpravodajských jednotek provádějících výzkum a vývoj

Výše uvedeným statistickým šetřením VTR 5-01 je zjišťována struktura zaměstnanců výzkumu a vývoje a vnitřní výdaje na výzkum a vývoj v různém třídění (podrobněji viz. dále kapitoly C a D) u zpravodajských jednotek, které provádějí výzkum a vývoj jako svoji hlavní nebo vedlejší činnost, a to ve:

1. 1) Čtyrech základních sektorech provádění výzkumu a vývoje (dále jen sektorech) vycházejících z institucionálních sektorů a subsektorů (ISECTOR) používaných v Národních účtech, které se člení na:
2. podnikatelský sektor zahrnuje všechny firmy, organizace a instituce, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu (ISEKTOR 11000: Nefinanční podniky, ISEKTOR 12000: Finanční instituce, ISEKTOR 14100: Domácnosti -zaměstnavatelé a ISEKTOR 14200 Domácnosti - osoby samostatně výdělečně činné),
3. vládní sektor je složen z orgánů státní správy a samosprávy na všech úrovních s výjimkou veřejně řízeného vyššího odborného a vysokého školství (ISEKTOR 13000 Vládní instituce),
4. sektor vyššího odborného a vysokého školství (dále jen sektor vyššího školství) obsahuje univerzity, vysoké školy a další instituce pomaturitního vzdělávání. Zahrnuje také všechny výzkumné ústavy, experimentální zařízení a kliniky pracující pod přímou kontrolou nebo řízené nebo spojené s organizacemi vyššího vzdělávání. Zahrnuje OKEČ 803000 Vyšší odborné a vysoké školství, tj. veřejné, státní a soukromé vyšší odborné a vysoké školy (bez ohledu na ISEKTOR). Tento sektor není samostatným institucionálním sektorem, byl odděleně identifikován OECD pro svou důležitou roli ve výzkumu a vývoji,
5. neziskové instituce sloužící domácnostem (dále jen soukromý neziskový sektor) zahrnuje soukromé instituce, včetně soukromých osob a domácností, jejichž primární cíl není tvorba zisku, ale poskytovat netržní služby domácnostem. Jedná se např. o sdružení výzkumných organizací, spolky, svazy, společnosti, kluby, hnutí či nadace (ISEKTOR 14000 Domácnosti bez 14100 a 14200 a ISEKTOR 15000 Neziskové instituce sloužící domácnostem).
6. Sedmi hlavních vědních oblastech, v nichž zpravodajská jednotka převážně zabezpečuje své výzkumné a vývojové práce, které se člení podle klasifikace FOS (viz. příloha č. 2) na: přírodní vědy, technické vědy, lékařské vědy, zemědělské vědy, sociální vědy a humanitní vědy.
   
   
   
7. Čtrnácti krajích ČR, vyšších územně správních celcích definovaných dle klasifikace CZ-NUTS 3: Hlavní město Praha, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj. Ukazatele výzkumu a vývoje se v ČR sledují podle krajů od roku 2001, kdy se zavedlo pro potřeby regionálního členění sledování místa pracoviště výzkumu a vývoje u jednotlivých zpravodajských jednotek.
   
   
   
8. Šesti velikostních skupinách subjektů provádějících výzkum a vývoj definovaných podle počtu jejich zaměstnanců: 0 zaměstnanců, 1-9 zaměstnanců, 10-49 zaměstnanců, 50 – 249 zaměstnanců, 250-499 zaměstnanců a 500 a více zaměstnanců.
   
   
   
9. 77 odvětvových skupinách definovaných podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) – pouze pro podnikatelský sektor (viz příloha č. 3)
   
   
   
10. Hlavních technologických a znalostních skupinách odvětví definovaných podle OKEČ – pouze pro podnikatelský sektor (viz příloha č. 4)