Stanou se brambory „citlivou komoditou“?

Stanou se brambory „citlivou komoditou“?

Když Český statistický úřad zveřejnil v říjnu odhad letošní sklizně brambor, vyšlo najevo, že se produkce této významné plodiny meziročně propadla o jednu pětinu a ve srovnání s desetiletým průměrem dokonce o jednu třetinu. Přestože poptávka po „chlebu chudých“ u nás dlouhodobě klesá, letošní zimu a jaro se bez dovozu brambor ze zahraničí neobejdeme.

Dagmar Lhotská, oddělení statistiky zemědělství a lesnictví,
Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí

Již před 2. světovou válkou u nás došlo k největšímu rozmachu pěstování brambor. V roce 1937 byla dokonce zaznamenaná maximální pěstební plocha, přes 500 tis. ha, s rekordní úrodou přesahující devět mil. tun. V poválečném období pak docházelo k postupnému snižování ploch i produkce. Na počátku 60. let byla výměra brambor necelých 400 tis. ha, začátkem 90. let ještě poklesla – na 109 tis. ha a v letošním roce bylo bramborami osázeno pouze 23 tis. ha. Odhadovaná sklizeň brambor se letos z důvodu nepříznivého počasí navíc propadla o 134 tis. t (dosáhla pouze 528 tis. t). Letos zemědělci sklidili jen 22,75 t z hektaru (meziroční pokles: –18,7 %, ve srovnání s desetiletým průměrem byl pokles: –10,7 %).Významný dlouhodobý pokles výměry brambor, který byl spojený s poklesem jejich produkce, souvisí do značné míry se změnou využití brambor. V důsledku změny technologie krmení hospodářských zvířat, prasat a drůbeže, se postupně přestaly pěstovat krmné brambory a byly nahrazeny sójou nebo kukuřicí. Tento trend je patrný v celé vyspělé Evropě. Dalším důvodem, proč se rozlohy osázené bramborami snižovaly, bylo zvyšování hektarových výnosů díky zlepšeným agrotechnickým postupům. Zatímco v předválečném období zemědělci průměrně sklidili z hektaru 13 t, v současnosti se jejich výnos pohybuje kolem 25 t. Nejvyšších hektarových výnosů v Evropě, přes 40 t, dosahují pěstitelé v Belgii, Dánsku a v Nizozemsku. Spotřeba konzumních brambor se dlouhodobě snižuje také z důvodu změny stravovacích návyků českých spotřebitelů. Ti totiž začali upřednostňovat nákup polotovarů nebo menších balení k okamžité spotřebě a o konzumní brambory k delšímu uskladnění již nemají takový zájem jako v minulosti. Ještě v 50. letech se v dnešní ČR průměrná roční spotřeba pohybovala kolem 130 kg na osobu. V 60. letech to už bylo průměrně 114 kg a v 90. letech klesla spotřeba na 79 kg. V současné době se průměrná roční spotřeba brambor pohybuje okolo 70 kg na osobu, přičemž ne zcela zanedbatelná je také jejich cena. Například letos v září meziročně vzrostla o 60,5 %. S vysokou pravděpodobností lze i letos očekávat mírný pokles spotřeby brambor a nahrazení této oblíbené přílohy jinou potravinou. Nižší úroda konzumních brambor se samozřejmě promítá i do cen placených zemědělským výrobcům, které jsou proti loňskému roku zatím více než dvojnásobné.

Brambory z dovozu

Z hlediska regionálního členění se nejvíce brambor pěstuje tradičně v Kraji Vysočina, kde se nachází třetina z celkových ploch osázených bramborami. Rané brambory se zase nejvíce sklízejí v Polabí a na jižní Moravě.
Mezi největší producenty brambor v Evropě patří naši sousedé: Německo a Polsko. Dalšími významnými producenty jsou Nizozemsko, Francie a Spojené království. Ale i v těchto zemích se podle předběžných údajů Eurostatu letos urodí méně brambor. Nejvíce dovozů této plodiny se letos zrealizovalo z Německa, Nizozemska a Francie.

Výhled do budoucna

V roce 2014 lze podle dlouhodobých výsledků očekávat mírný nárůst ploch osázených bramborami. Pokud budou příznivé klimatické podmínky, můžeme předpokládat i jejich větší produkci. Pro český trh s bramborami je charakteristické značné kolísání jejich produkce a tedy i nabídky na trhu. S tím souvisejí i výrazné cenové výkyvy. Rentabilita pěstování brambor není o výsledcích za jednu nebo dvě sezóny. Z dlouhodobého hlediska by ke stabilizaci tohoto náročného odvětví rostlinné výroby zcela jistě přispělo zařadit brambory mezi „citlivé komodity“.

Na počátku 60. let byla výměra brambor necelých 400 tis. ha, začátkem 90. let poklesla na 109 tis. ha a letos bylo bramborami osazeno pouze 23 tis. ha