Přibližně padesát kilometrů vzdušnou čarou leží ji

Přibližně padesát kilometrů vzdušnou čarou leží jižním směrem od krajského města Plzně Horažďovice. Do roku 1960 bylo město Horažďovice centrem okresu. V letech 1961 až 2002 náleželo okresu Klatovy. Od ledna 2003 se stalo město Horažďovice sídlem správním obvodu. ORP Horažďovice spravuje 20 obcí.

Historie

První zprávy hovoří o osadě Gorazdějovice, založené knížetem Gorazdějem někdy kolem roku 1251. Osada byla povýšena na město v roce 1292 Václavem II. Majiteli se stali Bavorové ze Strakonic, kteří se zasadili o to, aby město bylo vyňato ze soudu královského na vrchnostenské. Roku 1404 přešel majetek do rukou pánů z Hradce. V období husitství patřily na stranu táboritů. V polovině 15. století kupuje panství rod pánů z Kocova. Za jejich vlády získaly Horažďovice povolení konat výroční trhy. V roce 1483 kupuje panství Půta Švihovský, který zde vládl až do počátku třicetileté války. V tomto období dochází k rozkvětu městečka, k rozvoji řemesel a obchodu. Půta Švihovský nechal roku 1503 postavit vodovod, kterým se do kašny na náměstí přiváděla voda z Práchně. Město získává později další výhody jako například výběr cla. Příjem do obecní pokladny zajišťoval městu obchod se solí a prodej ryb z obecních rybníků. Začátkem 16. století dochází k povstání proti císaři a roku 1619 byly Horažďovice císařským vojskem dobyty a téměř vypáleny. Panství bylo roku 1622 prodáno Šternberkům, kteří postupně obnovili horažďovickým všechna privilegia – svobodu prodeje, živnosti a obchodu. Během jejich vlády byl přestavěn zámek a postavena nová radnice. Roku 1800 se ujímá panství Jan Bernard Rumerskirch. S jejich rodem je především spojen chov perlorodek. Panství roku 1843 prodali Rudolfu Kinskému a tento rod zde sídlil až do roku 1945. V druhé polovině 19. století dochází k rozvoji průmyslu, obchodu a řemesel, což především ovlivnila výstavba železnice České Budějovice – Plzeň a Horažďovice – Sušice – Klatovy. První světová válka přinesla horažďovickým občanům mnoho utrpení. Lidé trpěli nedostatkem potravin, hrozily epidemie,
ale hlavně mnoho občanů se z fronty nevrátilo. Poválečná léta byla poznamenána úpadkem průmyslu. Ani drobným zemědělcům se životní úroveň nezlepšila, tak jak si představovali. Nastává období Mnichova a nástup Hitlera k moci. Město osvobodila až americká armáda.

Památky

Zřícenina hradu Prácheň - postaven pravděpodobně v 11. století

Zámek – z původní tvrze byl postaven hrad a v 16. století byl přestaven na zámek

Kostel sv. Petra a Pavla – postavený v letech 1260 až 1273 a v roce 1316 částečně přestavěn

Klášterní kostel Panny Marie – postaven roku 1550

Současnost

Pod úbočím šumavského výběžku na řece Otavě leží starobylé město Horažďovice. Město má krásné okolí bohaté na lesy a rybníky. Počtem obyvatel se řadí na jedenácté největší město Plzeňského kraje. Hustotou 132,6 obyvateli na 1 km2 je průměrně zalidněno.
Koncem roku 2005 žilo v Horažďovicích 5 704 obyvatel. Počet obyvatel za posledních deset let poklesl o 119 obyvatel tj. o 2,0%. S výjimkou roku 1996, 2001 a 2003 byl celkový přírůstek vždy záporný. Demografická data nejsou nikterak příznivá. Průměrný věk obyvatel byl desátý nejvyšší z měst a činil 40,5 let. Obyvatelstvo ve věku do 14 let v roce 2005 tvořilo 15,1% z celkového počtu obyvatel a poproduktivní věková skupina představovala v uvedeném roce 16,1%. Podíl věkové skupiny nad 65 let je tedy čtvrtý nejvyšší z měst, což ovlivňuje i vyšší index stáří, který v roce 2005 představoval hodnotu 106,7. Relativní údaje s 12,5 narozenými dětmi na 1 000 obyvatel středního stavu byly v roce 2005 třetí nejvyšší v kraji, ale v předešlých letech nebyly hodnoty porodnosti nikterak vysoké a pohybovaly se od 8,0 do 10,8 tj. dosahovaly průměrných hodnot. V úmrtnosti v roce 2005 vykázalo město nejnižší hodnotu 9,1 zemřelých od roku 1995. Míra úmrtnosti v roce 2005 byla nižší než krajský průměr s 10,6 zemřelými.
V letech 2000 až 2005 bylo ve městě dokončeno 118 bytů, z toho v roce 2002 celkem 61. Ze 61 dokončených bytů v roce 2002 jich 28 bylo dokončeno v domě s pečovatelskou službou.
Největším zaměstnavatelem ve městě je výrobní podnik Otavské strojírny a.s. zabývající se výrobou kovových konstrukcí. Intenzita podnikatelské aktivity 197,5 v roce 2005 je středně vysoká. Koncem roku bylo registrováno 1 125 podnikatelských subjektů, z toho bylo 976 fyzických osob. Nejvíce firem se zabývá maloobchodní činností (195), stavebnictvím (132) a zemědělstvím a lesnictvím (87).
Nedostatek pracovních příležitostí přímo souvisí s vyšší mírou nezaměstnaností, která se sice v roce 2005 proti předchozímu roku snížila o 1,62 procentní body na 7,24%, přesto byla mezi městy dvacátá nejvyšší. Z celkového počtu 209 uchazečů o zaměstnání tvoří lidé nad padesát let 24,9%. Na jedno volné pracovní místo v roce 2005 připadalo 7,7 nezaměstnaných. Téměř polovina (45,9%) nezaměstnaných hledá práci více jak jeden rok. Do zaměstnání a škol vyjížděla podle SLDB v roce 2001 pětina obyvatelstva.
Mimo historických památek a krásným okolím se může město pochlubit sportovním areálem a krytým plaveckým bazénem. Školství zajišťují dvě mateřské a dvě základní školy.