M E T O D I C K É V Y S V Ě T L I V K Y V předklá
M E T O D I C K É V Y S V Ě T L I V K Y
V předkládané publikaci jsou uvedeny časové řady základních demografických ukazatelů o stavu a pohybu obyvatelstva České republiky, Středočeského kraje, jeho okresů a měst s počtem obyvatel nad 10 tisíc za roky 1960 – 2003.
Středočeský kraj v dnešní podobě s dvanácti okresy (Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník) vznikl po územní reorganizaci státu v roce 1960. V průběhu let 1960 – 2003 docházelo k územním změnám v příslušnosti částí obcí k obcím, obcí k okresům i kraji. Publikovaná data nejsou přepočítána na současnou územní strukturu kraje, odpovídají územní struktuře ve sledovaném roce. K posouzení vývoje demografických ukazatelů v čase uvádíme tabulky s relativními ukazateli (hrubé míry, indexy). U uvedených hrubých měr je srovnatelnost ještě omezena rozdílnou věkovou strukturou obyvatel v jednotlivých okresech a městech. K odstranění zkreslujícího vlivu věkové struktury se používají standardizované míry demografických procesů, nejčastěji při zkoumání porodnosti a úmrtnosti.
Základem informací o demografické struktuře obyvatelstva a jejích změnách jsou periodická sčítání lidu, domů a bytů. Na data zjištěná sčítáním navazují pravidelné statistické bilance dat o narozeních, sňatcích, rozvodech, úmrtích a stěhováních. Při zjišťování vstupů a jejich zpracování je statistickým orgánům zákonem uložena a v praxi zabezpečena ochrana individuálních dat. Demografická statistika pracuje s anonymizovanými soubory, z nichž není možno zpětně identifikovat žádné údaje o jednotlivých občanech.
Některé z pojmů použitých v publikaci:
Absolutní údaje
Střední stav obyvatelstva – počet obyvatel daného území (mužů, žen, celkem) v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatel v kalendářním roce je tedy považován počet obyvatel daného území o půlnoci z 30. 6. na 1. 7. sledovaného roku, udávaný jako stav k 1. 7..
Za sňatek je v demografické statistice považováno uzavření manželství, za něž příslušná zpravodajská jednotka (matrika) zaslala statistické hlášení o uzavření manželství. Dodržení definice uzavření manželství z hlediska rodinného práva a dalších zákonných ustanovení je záležitostí matrik.
Rozvody jsou statistikou sledovány na základě souborů poskytovaných statistickým orgánům příslušnými soudy.
Počet narozených dětí (živě narozených, mrtvě narozených) je získáván sumarizací individuálních statistických hlášení o narození.
Za živě narozené dítě je v ČR považováno dítě, jež projevuje po narození aspoň jednu známku života a má porodnost 500 g a vyšší, případně nižší než 500 g, pokud přežije 24 hodin po porodu. Známkami života se rozumí dech, srdeční akce, pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva.
Potratem se rozumí ukončení těhotenství ženy, při němž, a) plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže těhotenství je kratší než 28 týdnů, b) plod projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije 24 hodin po porodu, c) z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu nebo těhotenská sliznice. Potratem se rozumí též ukončení mimoděložního těhotenství nebo umělé přerušení těhotenství provedené podle zvláštních předpisů.
V demografické statistice jsou za potraty považována předčasná ukončení těhotenství, klasifikovaná lékařem jako ukončení těhotenství potratem.
Potraty se člení na samovolné potraty a indukované potraty – umělá přerušení těhotenství (interrupce) a ostatní potraty. V České republice se mezi indukované potraty zařazují i tzv. miniinterrupce – umělá přerušení těhotenství metodou vysání obsahu děložního hrdla do 8 týdnů těhotenství.
Od roku 1987 je zákonem č. 66/1986 Sb. uvolněn přístup k interrupcím, to znamená, že záleží pouze na rozhodnutí ženy, na rozdíl od předchozích let, kdy oprávněnost každé žádosti o interrupci posuzovaly tzv. interrupční komise.
Úmrtnost je vedle porodnosti jednou ze dvou základních složek demografické reprodukce. Základem pro její sledování je individuální statistické hlášení o zemřelém, zasílané Českému statistickému úřadu příslušnou matrikou.
Pro analýzu úmrtnosti je důležité také zastoupení jednotlivých příčin úmrtí v populaci. Jsou členěny do skupin dle Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN).
Tato klasifikace prošla několika úpravami a v současné době - od roku 1994 – je v České republice v platnosti její 10. revize. Srovnatelnost MKN-10 s předchozími MKN není úplná.
10. revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů
I. Některé infekční a parazitární nemoci
II. Novotvary
III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity
IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek
V. Nemoci duševní a poruchy chování
VI. Nemoci nervové soustavy
VII. Nemoci oka a očních adnex
VIII. Nemoci ucha a bradavkového výběžku
IX. Nemoci oběhové soustavy
X. Nemoci dýchací soustavy
XI. Nemoci trávicí soustavy
XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva
XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy
XV. Těhotenství, porod a šestinedělí
XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním období
XVII. Vrozené vady, deformace a chromosomální abnormality
XVIII. Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde
XIX. Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin
XX. Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti
Přirozený přírůstek obyvatelstva – rozdíl mezi počtem živě narozených dětí ve sledovaném období a v daném území a celkovým počtem zemřelých osob v témž území a v témž období.
Stěhování – prostorové přemisťování osob mezi dvěma územními jednotkami, spojené se změnou místa bydliště. Synonymem pojmu stěhování je pojem migrace. V demografické statistice v ČR se stěhováním rozumí změna obce (v Praze urbanistického obvodu) trvalého bydliště osoby na území ČR nebo přes hranice ČR.
Pro rozlišení pohybu do anebo ven z určité územní jednotky se používá termínů přistěhovalí (imigrace) a vystěhovalí (emigrace).
Migrační saldo (čistá migrace) – rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých. Společně s přirozeným přírůstkem je základním údajem pro bilance obyvatelstva sledovaného území.
Převažuje-li počet přistěhovalých do územní jednotky nad počtem vystěhovalých, jde o pozitivní migrační saldo, tedy migrační růst (zisk). Je-li naopak počet vystěhovalých vyšší než počet přistěhovalých, jde o negativní migrační saldo, tedy migrační úbytek (ztrátu).
Celkový populační přírůstek je rozdíl mezi počátečním stavem obyvatelstva daného území a koncovým stavem obyvatelstva téhož území. Je tvořen součtem přirozeného a migračního přírůstku.
Relativní údaje
Hrubá míra sňatečnosti – počet sňatků na 1000 obyvatel středního stavu.
Hrubá míra rozvodovosti – počet rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu.
Index rozvodovosti - počet rozvodů, připadajících v daném časovém intervalu a v daném území na 100 sňatků, uzavřených ve stejném časovém intervalu a stejném území.
Hrubá míra porodnosti – počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel středního stavu.
Celková míra porodnosti – počet celkem narozených (tj. živě i mrtvě) na 1000 obyvatel středního stavu.
Hrubá míra potratovosti – počet potratů na 1000 obyvatel středního stavu.
Index potratovosti - počet potratů, (indukovaných potratů, samovolných potratů) připadajících v daném časovém intervalu a v daném území na 100 celkem narozených dětí v témž intervalu a v témž území.
Hrubá míra úmrtnosti – počet zemřelých osob připadající na 1000 obyvatel středního stavu.
Hrubá míra smrtnosti – počet zemřelých osob na určitou příčinu smrti připadající na 100 000 obyvatel.
Kojenecká úmrtnost – počet zemřelých kojenců (dětí zemřelých ve věku 0 – 364 dnů), připadající na 1000 živě narozených ve stejném časovém intervalu.
Novorozenecká úmrtnost – počet zemřelých novorozenců, tj. dětí ve věku 0 – 27 dnů, připadající na 1000 živě narozených ve stejném časovém intervalu.
Naděje dožití (střední délka života) – počet roků, který pravděpodobně ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou. Ukazatel se nejčastěji používá ve formě naděje dožití (střední délka života) při narození, ve které vyjadřuje pravděpodobnou délku života osoby právě narozené.
Průměrný věk obyvatel – aritmetický průměr věku všech jedinců v dané populaci (stav) nebo průměr věku nositelů demografické události (pohyb).
Hrubá míra přirozeného přírůstku se získá přepočtem přirozeného přírůstku na 1000 obyvatel středního stavu.
Hrubá míra migračního salda – migrační saldo na 1000 obyvatel středního stavu.
Hrubá míra celkového přírůstku je celkový populační přírůstek připadající na 1000 obyvatel středního stavu.
Základním pramenem dat této publikace byla pramenná díla demografické statistiky „Pohyb obyvatelstva v roce …“, Demografická příručka 1996“ a „Stav a pohyb obyvatelstva v České republice v roce …“ vydávané Českým statistickým úřadem.
Značky v tabulkách:
Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval.
Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý.
Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky.
Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů).