3.3.2 Voda

Z hlediska životního prostředí jsou ukazatele monitorující znečištění vody ve středu zájmu. Palčivým problémem současnosti je ale nejen kvalita, ale také nakládání s vodou. Provázanost ukazatelů, které se vztahují ke kvalitě i využití vody s ekonomickým pilířem.

je zřejmá. Ať již jde o náklady na čištění vody, ale i např. finanční dopady na odstraňování důsledku povodní a podobně. Specielně pro Prahu jsou významné pro hospodaření s vodou ztráty vody v trubní síti, které vznikají technickými závadami nebo zastaralostí trubního systému (průměrné stáří vodovodní sítě v Praze je 38 let). V Praze je poměrně bezproblémové napojení obyvatel na kanalizaci (99 % obyvatel podle údajů ČSÚ) a vodovody (více než 99 %). Praha je zásobována vodou ze tří úpraven vody – vodárnou v Káraném (řeka Jizera a artézská voda), vodárnou Želivka (nádrž Švihov) a vodárnou Podolí (řeka Vltava). Přitom vodárna v Podolí je rezervním zdrojem výroby pitné vody v případě poruch dvou výše zmíněných vodáren.

Regionální ukazatele pro všechny kraje společné

Tematická oblast „Voda“ zahrnuje pro porovnání krajů pouze jeden ukazatel, který je však velmi důležitý. Jde konkrétně o ukazatel Podíl profilů ve IV. a V. třídě znečištění, a to ve skupině A, do které patří obecné, fyzikální a chemické ukazatele. V případě Prahy je velmi důležité sledovat kvalitu vody, zejména z důvodu možného využití vody z Vltavy pro výrobu pitné vody (vodárna v Podolí slouží jako záložní zdroj pro Prahu).

Indikátor sleduje podíl profilů, ve kterých byla zjištěna silně a velmi silně znečištěná voda (měřeno obecnými, fyzikálními a chemickými ukazateli). V Praze bylo v roce 2006 znečištění měřeno na 2 profilech, v ČR to bylo celkem 321 profilů. V Praze mělo 50 % profilů znečištění skupiny A ve IV. a V. třídě znečištění. Tyto údaje za Prahu, kde jsou do tohoto sledování zařazeny profily Berounka-Lahovice a Vltava-Podolí mají ovšem minimální vypovídající hodnotu. Trvale na jednom místě bylo naměřeno znečištění zvýšené a na 1 ne. Pouze v roce 2005, byla obě místa v pořádku.

Sledovat znečištění vod v hranicích krajů je ale i celkově poměrně zavádějící, protože v nevýhodě jsou kraje, kterými protékají velké, více znečištěné řeky, a zejména jejich dolní toky.

Tab. 3.3.2.1
Podíl profilů ve IV. a V. třídě znečištění

Z dat o podílu znečištěných profilů nelze vysledovat jednoznačnou informaci o zlepšování nebo zhoršování znečištění vod, tento indikátor by bylo vhodnější hodnotit za delší časové období, ale i přesto lze říci, že se znečištění v ČR za sledované období mírně zlepšilo, zatímco v Praze zůstalo v podstatě stejné. V roce 1997 se meziročně nezhoršilo znečištění látkami ve skupině A u žádného kraje (v případě Prahy, Jihočeského, Pardubického a Zlínského kraje zůstalo znečištění stejné), zatímco v roce 2006 se meziročně znečištění vod zhoršilo v případě 8 krajů (v Plzeňském, Karlovarském, Libereckém, Královéhradeckém, Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji).

Ukazatele pro hl. m. Prahu

Pro monitorování situace v hl. m. Praze jsme se zaměřili na ukazatele související s hospodařením s pitnou vodou distribuovanou v Praze. Výše spotřeby je podstatným ukazatelem. Spotřeba vody je výrazně ovlivňována její cenou. Úniky pitné vody v potrubní síti jsou v Praze způsobeny především špatným technickým stavem vodovodního řadu. Značná rizika jsou spojována s havarijními úniky znečišťujících látek. Kvalita pitné vody a i cena její výroby je přímo závislá na zdrojích, přičemž význam je přikládán podílu pitné vody pocházející z podzemních zdrojů. V souvislosti s výrobou pitné vody z podzemních vod je problematické snižování hladiny podzemních vod.

· Průměrná spotřeba vody v domácnostech (v l/ob/den) 1995-2006 ČSÚ
Údaje o spotřebě vody vycházejí ze statistických šetření ČSÚ, pro stanovení samotné spotřeby vody na obyvatele byl použit vlastní výpočet: Objem vody fakturované pitné (litry), spotřebované v domácnostech děleno počtem obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů (osoby) ku počtu dní v roce (365). Data jsou získávána z výkazu, který vyplňují provozovatelé vodovodů a kanalizací a vybraný soubor obcí, které tato zařízení samy provozují. Data jsou tříděna podle sídla provozovatele. Výkaz byl v roce 2004 částečně pozměněn a došlo k rozšíření počtu zpravodajských jednotek.

· Podíl ztrát z vody vyrobené určené k realizaci (%) 2004-2006 ČSÚ

Data vychází ze statistických šetření ČSÚ. Ztráty vody jsou zahrnuty v údajích za vodu nefakturovanou a vztahují se k objemu vody vyrobené určené k realizaci. Jedná se o vodu vyrobenou ve vlastních vodohospodářských zařízeních po připočtení množství vody převzaté od jiného provozovatele vodovodu příp. od jiných organizací a odečtení množství vody předané jinému provozovateli.
· Počet havarijních úniků znečišťujících látek evidovaných ČIŽP a MHMP 1996-2005 ČIŽP, MHMP OOP

Na základě zákona o vodách č. 254/2001 Sb. je za havárii považováno mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod – za havárii se považují i technické poruchy a závady u zařízení sloužících k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek ropných, zvlášť nebezpečných a radioaktivích zářičů a odpadů. Tyto látky evidují ČIŽP a MHMP (odbor ochrany prostředí) na základě jejichž dat je v tabulce uveden počet havarijních úniků znečišťujících látek.

· Celková výroba vody (včetně průmyslové výroby, tis. m3/rok) 1996-2006 PVK, a. s.

Data o celkové výrobě vody pocházejí ze tří úpraven vody: Káraný, Želivka a Podolí, jsou uvedeny včetně výroby průmyslové vody v jednotkách tisíc m3 za rok. Zdrojem dat je PVK, a. s.

· Podíl podzemní vody na celkovém množství vyrobené pitné vody (%) 1996-2006 PVK, a.s.

Podzemní voda je dopravována do Prahy z vodárny Káraný. Podzemní voda je získávána jednak přirozenou infiltrací (voda z Jizery putuje ke studním geologickými vrstvami, kde se pročišťuje a získává vlastnosti podzemní vody), umělou infiltrací (jizerská surová voda je předupravena a poté je přepravena do vsakovacích nádrží, kde prosakováním vrstvami obohacuje podzemní vodu) a z artézských zdrojů. Data pochází od společnosti PVK a. s, z dat o výrobě vody v ÚV Káraný a celkem.

Tab. 3.3.2.2

Spotřeba a výroba pitné vody, havarijní úniky znečišťujících látek

V hl. m. Praze je v přepočtu na obyvatele vysoká spotřeba pitné vody. Spotřeba vody v Praze převýšila v roce 2006 o 33 % republikovou hodnotu a byla nejvyšší ze všech krajů, spolu s Moravskoslezským a Karlovarským krajem, které překročily hodnotu 100 litrů na obyvatele za den. Spotřeba vody v domácnostech v Praze se ve sledovaných letech postupně snižuje, ve sledovaném období to bylo o téměř 10 %. V 7 krajích bylo relativní snížení spotřeby ještě výraznější. Spotřeba vody se snížila ve všech krajích kromě Vysočiny, kde o 1 % vzrostla. Na snižování spotřeby vody se podílí především zvyšování cen vody. Podíl ztrát vody v trubní síti je v Praze trvale vysoký lze říci, že zde mizí čtvrtina vyrobené pitné vody. Od roku 2004, kdy jsou k dispozici srovnatelná data, došlo k mírnému snížení těchto ztrát (v Praze o téměř 3 p. b.). Podle údajů PVK však byly ztráty vody v Praze v roce 1996 dokonce kolem 46 % vyrobené vody, takže v posledních letech došlo k jejich masivnímu snížení. Pokud jde o srovnání s dalšími regiony, tak čtvrtinové ztráty byly evidovány v roce 2006 v kraji Ústeckém (25,0 %), kde v posledních letech jsou tyto úniky vyšší než v Praze. Stejně tomu bylo i v kraji Libereckém, kde až do roku 2005 byly ztráty vůbec nejvyšší (28 %), ale v roce 2006 zde došlo ke snížení na hodnotu stejnou jako v Praze (23,8 %). K největšímu snížení těchto ztrát došlo právě v Libereckém kraji (o 4,1 p. b.). Vysoké ztráty vody v trubní síti jsou dány více faktory, které se vzájemně ovlivňují. Jde například o charakter osídlení. Vzrůst ztrát vody pocítily zejména kraje, s vysokým počtem obyvatel a také s velkým počtem malých obcí, protože zde je přeprava vody v trubní síti komplikovaná.

Počet havarijních úniků znečišťujících látek se zejména v posledních letech razantně zvýšil. Havárie jsou evidované dvěma institucemi: Českou Inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a Magistrátem hl. m. Prahy. Zvyšování počtu havárií je také ovlivněno zpřísňováním legislativy a zvyšováním počtu látek, které jsou subjekty povinovány hlásit. V roce 2000 nabyl platnost zákon č. 353/1999 Sb., který zpřísňuje podmínky pro provoz vybraných zařízení a objektů, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná látka či chemický přípravek. Od doby účinnosti zák. č. 254/2001 Sb. vede ČIŽP centrální evidenci havárií ohrožujících jakost povrchových a podzemních vod.

Problémem je ovšem evidence viníků těchto havárií. Ze 73 havarijních úniků v Praze v roce 2005 evidovaných ČIŽP bylo pouze u 26 (36 %) zjištěn původce havárie. Podíl havarijních úniků, u kterých byl zjištěn původce, je velmi proměnlivý a nedá se hovořit o zhoršení či zlepšení situace.Objem výroby pitné vody v Praze v návaznosti na snižování spotřeby, ale i ztrát, k nimž dochází v potrubní síti se snižuje. Podle údajů PVK, a.s. bylo v roce 2006 celkem v Praze vyrobeno 131,7 mil m3 vody. Je to 39 % méně než v roce 1996. Největší meziroční pokles byl zaznamenán v letech 1997-1998, kdy šlo o 8,3 %. Podíl podzemní vody na celkovém množství vyrobené pitné vody ve sledovaném období vykazuje určité nepravidelné výkyvy. Průměrně představuje 14,6 % z celkové výroby vody včetně průmyslové vody (vyráběné v průmyslovém vodovodu z řeky Vltavy). Podíl podzemní vody se zvyšoval do roku 2001, kdy dosáhl 17,3 %, ale od této doby se její podíl na vyrobené vodě opět zmenšuje. Ze tří zdrojů pitné vody pro Prahu je podzemní voda využívána pouze vodárnou v Káraném. Podíl vody vyrobené z podzemních zdrojů ovlivňují zejména snižování hladiny podzemní vody, zvyšování poplatků za její odběr a další faktory.