5.6 Doprava

5.6 Doprava

Každoročně mírná převažuje hromadná doprava v přepravě osob
Automobilová doprava v centru města dosáhla maximální kapacity a vzrůstá na okraji města
Zefektivnění přepravních výkonů linek městské autobusové dopravy
Skokový nárůst provozu těžkých nákladních automobilů po vstupu do EU
Pokračující strmý růst přepravních výkonů letecké dopravy

Dopravní systém Prahy má díky dominantnímu postavení hlavního města významnou roli v rámci celé ČR. Jedná se o území s celkovou rozlohou 496 km2 s rozvinutou osobní i nákladní automobilovou, železniční, leteckou i vodní dopravou. Pateří automobilové dopravy je systém pozemních komunikací v celková délce 592 km (5% nárůst oproti roku 2000), přičemž samotná délka silnic a dálnic bez místních komunikací dlouhodobě osciluje kolem 70 km (dopravní ročenka Ministerstva dopravy). Železniční systém tvořící tzv. pražský železniční uzel, je tvořen sítí železničních tratí v celkové délce 250 km. Význam letecké dopravy v regionu vyplývá zejména z existence mezinárodního letiště Ruzyně, které pravidelně dosahuje největšího objemu přepravních výkonů ve srovnání s ostatními letišti ČR.

Tab. 5.6.1. Silnice a dálnice, dopravní prostředky

Zdroj: Ročenka dopravy MD ČR

V přepravě osob dlouhodobě mírně převažuje (dle statistické ročenky Ústavu dopravního inženýrství (ÚDI)) hromadná doprava (hromadná doprava 57%, automobilová 43%), kde nejdůležitějším provozovatelem je Dopravní podnik hl. m. Prahy zabezpečující vlastní městskou hromadnou dopravu. Ten kromě metra, tramvají a většiny autobusových linek provozuje i lanovou dráhu. Ostatní provozovatelé integrovaného systému poskytují především služby v přepravě osob mezi vzdálenějšími oblastmi Prahy nebo oblastmi za hranicemi města s jeho jednotlivými částmi.

Tab. 5.6.2. Vozový park MHD

Zdroj: Ročenka ÚDI

Městskou hromadnou dopravou je každý rok přepraveno více jak 1,1 miliardy cestujících prostřednictvím zhruba 500 vozů metra 340 tramvajových vozů a 320 autobusů (provozní vozový park - ÚDI). Základem městské hromadné dopravy je síť metra s 496 mil. přepravenými osobami v roce 2004. To oproti minulým letům posílilo svoji pozici z hlediska svých přepravních výkonů na úkor autobusových a tramvajových linek, které na síť metra navazují. Samotná provozní délka metra byla v roce 2004 prodloužena v důsledku výstavby dvou nových stanic na úseku trasy C o 3,9 km. Rozvoj dopravní sítě tramvajové dopravy byl za 4 sledované roky zanedbatelný. V tomto období byly tramvajové trati prodlouženy pouze o 4,5 km (prodloužení linek z Hlubočep na barrandovské sídliště) a na konci roku 2004 jejich délka činila 140,9 km. Výsledky dále ukazují na výrazný útlum provozní délky autobusových linek MHD. Oproti roku 2000 se jejich síť zkrátila o 126,5 km a v roce 2004 tak měřila 686,1 km. Tento útlum však nebyl doprovázen nižším počtem přepravených cestujících a dopravních spojení. Naopak oproti roku 2000 bylo autobusy přepraveno o téměř 70% cestujících více a počet dopravních spojů se zvýšil o 26 %.

Železnice svojí osobní dopravou sice nemůžou konkurovat v přepravě osob uvnitř města zejména díky dlouhým časovým intervalům, u vzdálenějších městských oblastí jako Klánovice, Radotín a mimopražských lokalit mají vlaková spojení s centrem stále značný význam. Rozvoj této dopravy je navíc v současnosti dále preferován. Ve sledovaném období se prodloužila provozní délka železničních tratí o 66 km, z toho 59 km v samotném roce 2004. Počet spojů v pracovních dnech se zvýšil o více než 100, víkendových linek přibylo zhruba o polovinu méně. Do budoucna se navíc počítá s ještě rozsáhlejším začleněním železnice do systému městské hromadné dopravy, a to znamená další rozšíření služeb tohoto druhu dopravy v budoucnosti.

Tab. 5.6.3. Železniční doprava

Zdroj: Ročenka dopravy MD ČR

Osobní automobilová doprava zaujímá stabilně zhruba 40procentní podíl v přepravě osob v hlavním městě. V Praze je evidováno nejvíce osobních automobilů na osobu (zhruba 2 osobní automobily na 1 obyvatele středního stavu). Rozsah automobilové dopravy, jak vyplývá z vývoje dopravních výkonů (ujetých vozokilometrů – ÚDI) v komunikační síti, v posledních letech v centrální části města stagnoval, zatímco v okrajových územích hlavního města dále rostl (od roku 2000 se automobilová doprava na území hlavního města Prahy v roce 2004 zvýšila - měřená dopravním výkonem na celé komunikační síti - v průměru o 12,7 %). Zastavení nárůstu dopravy v centru města v posledních letech je způsobeno především tím, že doprava na řadě míst dosahuje kapacity křižovatek a komunikací. Samotný počet registrovaných motorových vozidel v hl. m. Praze roste na začátku 21. století pomaleji než v letech devadesátých a jejich relativní nárůst mezi roky 2000 a 2004 zaostal o 2,5 procentního bodu za vývojem ČR.

Tab. 5.6.4. Silniční nákladní a autobusová doprava

Zdroj: Ročenka dopravy MD ČR

Výkony letecké osobní dopravy, která zjišťuje především mezinárodní přepravu osob, trvale rostou (jak dokumentují výsledky ÚDI). Byla rozšířena pravidelná spojení do různých částí světa, oproti roku 2000 přibylo 40 destinací, takže celkový počet pravidelných spojení s Evropou a dalšími kontinenty dosáhl v tomto roce počtu 108. Počty cestujících odbavených z letiště v Ruzyni se v období (2000 – 2004) trvale zvyšují v souvislosti se zvyšující se kapacitou letiště. Od roku 1991 (z hlediska přepravených osob nejslabší od roku 1982) začal počet odbavených cestujících prudce růst, takže již v roce 1993 byly překonány nejvyšší hodnoty předchozí historie letiště (cca 2,2 mil. cestujících za rok v letech 1978 – 79). V roce 2004 bylo přepraveno 9,7 mil. cestujících za rok (oproti 5,6 mil. cestujícím v roce 2000), a to při celkové teoretické roční kapacitě letiště 6,6 mil cestujících (která vykazovala v průběhu období rovněž růst) znamenalo překročení této hranice o 3,1 milionů cestujících.

Graf 5.6.1 Podíl letišť na přepravních výkonech v nákladní a osobní dopravě (%) v roce 2004

Na přepravě osob se podílí i celoročně provozovaná osobní lodní doprava, která má zejména rekreační charakter, a to buď dle pravidelných jízdních řádů, nebo dle individuálních přání objednatelů. Její provoz zajišťuje několik společností nabízejících především různé druhy okružních jízd po Praze. Některé z lodí dále plní úlohu restauračních zařízení či zábavních podniků. Kromě toho je možné si tyto lodě objednat na různé společenské akce. Dvě největší společnosti přepravily v roce 2004 více než 290 tisíc cestujících (ÚDI). I když nemáme údaje od menších provozovatelů, z výsledků výše zmíněných společností se dá usuzovat, že převážnou část přepravovaných osob tvořily cizinci.

Celkový objem vnitrostátního pohybu zboží, který se dotýká hl. m. Prahy (sečteme-li přepravní výkony za nákladní automobily, železnici, lodě a letadla) dosáhl v roce 2004 hodnoty více jek 48 mil. tun zboží (včetně přepravené pošty u letecké dopravy). V nákladní dopravě výrazně dominuje automobilová doprava s více jak 95% podílem na celkovém objemu přepravních výkonů v roce 2004. Železnice, druhý nejvýznamnější způsob nákladní přepravy co do objemu přepraveného zboží, přepravila o málo více než 3 % z celkového objemu zboží (1,6 mil. tun). Nárůst celkových přepravních výkonů činil téměř 50 %, nejvyššího nárůstu bylo dosaženo u lodní dopravy. V roce 2004 bylo po řece Vltavě přepraveno 7,5krát více zboží než v roce 2000 díky strmému nárůstu vývozu zboží z kraje a jeho přepravy v rámci kraje. Celkový pražský vývoz lodní dopravou se zvýšil přibližně 14krát jako důsledek razantního navýšení přepravy zboží do Středočeského kraje mezi roky 2003 a 2004. Také u nákladní automobilové dopravy došlo v tomto období významnějšímu nárůstu pražského vývozu zejména díky vývozu do Středočeského kraje, který pravidelně dosahuje poloviny vyváženého zboží z kraje.

V souvislosti s nákladní automobilovou dopravou je třeba zmínit skokový nárůst provozu těžkých nákladních automobilů (kamionů) jako důsledek ekonomické výhodnosti průjezdu republikou pro autodopravce z členských států Evropské unie a zrušením celního odbavování na hraničních přechodech po vstupu ČR do EU. Z Vývoje dopravních výkonů vyplývá, že v letech 1990 - 2000 u těžké automobilové dopravy (nad 6 tun celkové hmotnosti) byl průměrný meziroční nárůst dopravních výkonů 2,6 tisíc vozokilometrů za den, v letech 2001 – 2003 již 34,3 tisíc vozokilometrů za den a v roce 2004 již činil meziroční nárůst dopravních výkonů už 127 tisíc vozokilometrů za den.

Objem nákladní přepravy v letecké dopravě dosažený v roce 2004 byl nejvyšší za posledních 24 let, kdy oproti roku 2000 vzrostl o téměř 20 tis. tun/rok a dosáhl úrovně přibližující se k 55 tis.tun přepraveného nákladu. Díky těmto výsledkům z druhé poloviny 90 let průměrný roční výkon v letech 1995 – 2004 (35,1 tis. tun/rok) téměř dosáhl průměrné úrovně z let 1981 – 90 (35,4 tis. tun/rok). Pro odbavení nákladů jsou k dispozici dva terminály, každý s kapacitou 100 tis. tun/rok avšak jejich kapacita je využívána pouze z poloviny.